Gymnázium Bučovice

Přeskočit na obsah

Literární koutek - "Je to tady"

Vydáno dne 30. 05. 2006 (5121 přečtení)

Do literárního koutku přidáme alespoň jednu vydařenou maturitní práci z českého jazyka. Autorkou je Veronika Antošová a jedná se o vypravování o rozhodujících chvílích v našich životech. Vybrané téma bylo inspirováno citátem: "Duše světa se živí štěstím lidí. Anebo naopak neštěstím, závistí, žárlivostí. Splnit svůj osobní příběh je jedinou povinností člověka. A když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil." Paulo Coelho, Alchymista

„Je to tady!“ Zvolala sousedka, kráčející na náš dvůr. „Peťo, máš další holku.“ Před dvěma lety se mu narodila první – já. A teď zase holka. Byl šťastný, ale přesto zklamaný. Nevnímal, co sousedka vedla něj říkala. Přemýšlel. Jeho vysněný chlapeček a zároveň budoucí naděje českého motokrosu přišel na svět opět v trochu pozměněné podobě. Moc dobře věděl, že na třetí dítě naše maminka nikdy nepřistoupí. Nezbývalo mu nic jiného než z nás udělat „chlapečky“.

Samozřejmě jako první jsem byla na řadě já. Přes věčné maminčino nadávání si tatínek svůj sen nenechal vzít. Dodnes si pamatuji to osudné odpoledne a tatínkův šťastný hlas. „Pořádně se naobědvej, ať máš sílu.“ Věta, kterou jsem od té doby slýchávala velmi často. Když mi ji ale tatínek řekl poprvé, cítila jsem, jako by se mi všechny vnitřnosti sevřely. Chuť mě ihned přešla. Začínala jsem mít strach. Co když to nezvládnu? V duchu jsem křičela na všechny strany o pomoc. Najednou se otevřely dveře. Stál v nich tatínek s obrovskou modrou sportovní taškou. „Už se pojď obléct,“ zavolal na mě a ukázal rukou, abych si pospíšila. Seskočila jsem ze židle a pomalým krokem šla svému osudu vstříc. „Podívej se. Všechno musíš mít na sobě, aby se ti nic nestalo.“ Otočila jsem oči vzhůru. „Ach jo. Vždyť to na sobě ani neunesu“, povzdychla jsem si. „Říkám ti pořád, že málo jíš. Vždycky to jen rozrýpeš. Ale s tím bude konec, holčičko. Budu u tebe sedávat, dokud talíř nebude jak zrcadlo. Musíš trochu přibrat. A budeme taky posilovat.“ Raději sem už nemluvila. Sedla jsem na koberec a pustila se do oblékání. Tatínek mi ovšem pomáhal. „Jako první musíme dát chrániče na kolena a na lokty. Pořádně to utáhni.“ „Au!“ Zakřičela jsem, „to je utáhlý až moc! Povol, tati!“ Začínala jsem být naštvaná. Nic mě nenechá udělat. Je mi pět let a jsem přece už skoro samostatná. „Konečně“, zvolala jsem asi po dvaceti minutách. Teď ještě udělat pár kroků. Připadala jsem si jako ve svěrací kazajce. Všechno je upnuté a tvrdé. Jak v tom budu jezdit? To jsem ještě netušila, jak se budu cítit ve vysokých botách s železnou podrážkou. Bylo mi jasné, že je musím mít kvůli bezpečnosti. S lítostí jsem se podívala na své tenisky a smířená se vším si sedla na stoličku. Snažila jsem se obout sama. Vždyť to jde lehce. Jedna. Druhá. Ještě je zapnu a jdu. Co to je za zapínání? Ještě k tomu mi začíná být pěkné horko. Asi jsem vážně měla počkat. Musím tatínka zavolat: „Taťko! Taťko! Boty!“ Z dálky slyším jasný hlas: „Kdo si myslíš, že naleje benzín?! Chvilku počkej!“ Naštěstí to byla opravdu jen chvilka. Jsme venku a tatínek mi studuje motorku. Zmocňuje se mě pocit paniky. Tolikrát jsem už přece jela na své malé motorečce. Jenomže jsem nemusela řadit. Jela sama. Proč mi ji prodal? Nechci novou. Nedosáhnu ani na zem. Najednou se hluk několikanásobně zvětšil. Tatínek nastartoval i svoji motorku. „Neškrtí tě helma? Všechno dobrý?“ Křičel, abych ho vůbec slyšela. „Jo, dobrý,“ odpověděla jsem třesoucím hláskem. Ani nevím, jestli mě bylo slyšet. Srdce mi bije jako o závod. Sedím. Nejdůležitější levou páčku mám zmáčknutou. Zařadit jedničku. Kousek po kousíčku pouštím spojku. Přidávám plyn. „Super, nechcíplo mi to,“ zamumlala jsem si, „jedu!“

Jezdili jsme s tatínkem několikrát týdně. Dokonce pronajal pole a udělal mi trať. Nikdy nezapomenu na dolní zatáčku. Byla postrachem pro všechny. Tedy i pro mě. Projížděla jsem ji vždy velmi opatrně. Tatínek stál kousek u ní. Když viděl, že brzdím, rozčiloval se a křičel. „Promáčkni spojku a hned zařaď čtverku!“ Má pomalá jízda do kopce ho rozčilovala také. „Podřaď a plyn!“ Nejtěžší byly pro mě skoky. Tatínek, jako zkušený závodník, se mi snažil radit dobře: „Musíš vždycky dopadnout na zadní kolo. Nediv se, že tě všechno bolí, když skáčeš špatně. Najížděj na skok s určitou rychlostí a představ si, kam asi dopadneš.“ Snažila jsem se poslechnout.

Zatáčku projíždím přes spojku. Skvělý! To se mi opravdu povedlo. Byla jsem ráda, že jsem to zvládla. Přede mnou dlouhá rovinka a skok. Teď to rozjedu. Řadím pětku. Šestku. Držím naplno plyn. Letím! Krása! Bože, co ale teď? V hlavě se mi honí tisíc myšlenek. Nakláním se na špatnou stranu. Au, moje stehno, záda. Šílená bolest. Cítím, jak mi po tváři stékají kapky slz. S pohledem na krásně modré nebe se snažím sundat motorku, která dopadla přímo na mě. Po chvíli se nade mnou objevil tatínek se strýcem. Oba byli celí červení a udýchaní. Odhodili motorku. „Jak ti je? Co tě bolí?“ zeptal se mě rozrušeně strýc. Vzlykala jsem a nebyla schopna odpovědi. „Tak je ti něco? Promluv!“ Už se neptal tím normálním tónem. Křičel. „Noha,“ vykoktala jsem ze sebe. „To bude dobrý. Nic jí nebude,“ prohlásil tatínek. Vzal mě do náruče a jeli jsme do nemocnice. Nechápala jsem, jak může být klidný. Mohla jsem být mrtvá nebo skončit na vozíčku!

Zadek jsem měla trošku podřený. Na stehně se mi objevila modrofialová modřina. Mnohem hůř byl na tom pravý bok. Dodnes mám na něm jizvu. Už na cestě z nemocnice mě tatínek přemlouval, abych jezdila dál. Já jsem ale řekla, že na motorku v životě nesednu. „Kdo nepadá, nejezdí,“ to bylo tatínkovo heslo. Moc se mi ovšem nezamlouvalo. Maminka byla hlavně ráda, že nemám nic zlomeného a žiju. Tatínek si později vyslechl pěkné kázání. Nějaký čas byl s motorkou konec, ale ne dlouho. Vždyť mám ještě jednu holku, napadlo tatínka. Má sestra je mnohem odvážnější než já. Od jejího prvního závodu neustále reprezentuje Českou republiku. Měla už několik zlomenin a škaredých úrazů, ale nic ji neodradilo. Nejspíš v ní koluje tatínkova krev plná odhodlání. O mně se to asi říci nedá.

Veronika Antošová, studentka 4. A 2006


Související články:
Neplýtvej vodou! (29.05.2019)
Školní knihovna - Kniha, o které se mluví (03.05.2019)
Slavkovské memento (30.04.2019)
Zločin slečnám nesluší (13.03.2019)
Prima popisuje pohádkovou krajinu (domácí úkol) (23.01.2019)
Vyškovský cedník doputoval do Bučovic (28.03.2018)
Za Analfabetou Negramotnou (06.12.2017)
LISTOVÁNÍ se C.D. Paynem (23.06.2017)
Fejeton ještě jednou, tentokrát z 2.A (22.06.2017)
Fejeton podle sexty aneb Co je malé, to je milé. (20.06.2017)
Prima píše limeriky (12.05.2017)
Slavkovské memento (28.04.2017)
Sekunda tvořila limeriky (26.04.2017)
Už je tady zas....LISTOVÁNÍ (12.02.2017)
Básně anglicky? To myslíte vážně? (09.12.2016)
Jižní Morava (fakt) čte! (04.12.2016)
Kvinta mezi knihami (23.10.2016)
Výtvarka není jen kreslení... (28.01.2016)
Muzeum latinsky pojmenovaných šíleností a knihy návštěv (04.06.2015)
Studenti čtou a píší noviny (24.04.2015)
Literární koutek - Příběhy jídla aneb Recepty trochu jinak (15.03.2015)
Hejlík k sežrání (18.11.2014)
Autorské čtení na gymnáziu (23.10.2014)
Příběh na jedno písmeno (psala kvarta) (22.09.2014)
Texty z jednoslabičných slov, IV. inspirována známou Werichovou pohádkou (12.05.2014)
Literární koutek - "Největší překvapení" (31.05.2011)
„Slavkovské memento“ opět s účastí našich studentů a výbornými výsledky (29.04.2011)
Literární koutek - 2012? (05.04.2011)
Literární koutek - fejeton (18.01.2011)
Literární koutek - "líčení" (24.03.2010)
Literární koutek - "Jak jsem udělala dobrý skutek" (12.01.2010)
Literární koutek - "Příběh počínající pouze písmenem p" (01.11.2009)
Literární koutek - "...host do domu, čagan do ruky." (22.10.2009)
Literární koutek - Vydařený trest (23.05.2009)
Literární koutek s humorem i zamyšlením (22.05.2009)
Studenti čtou a píší noviny 2009 - II. (04.05.2009)
Literární koutek - tercie 2009 (29.04.2009)
Studenti čtou a píší noviny 2009 (25.03.2009)
Literární koutek - "Války - neválky" II. část (17.03.2009)
Literární koutek - "Války - neválky" (17.03.2009)
Literární koutek - Zápis z palubního deníku (03.02.2009)
Literární koutek - rčení a přísloví (14.01.2009)
Studenti čtou a píší noviny (25.11.2008)
Příspěvky do novin (28.10.2008)
Dlouhá cesta - soutěž (24.10.2008)
Literární koutek aneb trocha pochmurna do svěžího jara (05.06.2008)
Vyškovský cedník 2007 (04.04.2008)
Literární koutek - "čtrnáctý únor snění čas" (12.03.2008)
Literární koutek (26.02.2008)
Literární koutek - vypravování s uměleckými prvky (31.01.2008)
Literární koutek (31.01.2008)
Mikulášská středa na bučovickém gymnáziu (06.12.2007)
Literární koutek žije (13.11.2007)
Literární koutek - Odešel básník? (15.06.2007)
Literární koutek - "Řemesla v pohádkách" (24.05.2007)
Literární koutek - "Je zimní večer" (04.05.2007)
Literární koutek - "Rovné možnosti pro všechny" (27.02.2007)
Literární koutek - S poctivostí nejdál dojdeš (18.12.2006)
Literární koutek - "Dveře" (06.12.2006)
Chvála českého jazyka a literatury (05.09.2006)
Literární koutek - "Bez války a s válkou" (20.04.2006)
Literární koutek - Za oponou zapomnění (07.04.2006)
Literární koutek - Sklenička bolesti (28.03.2006)
Jak udělat pořádnou díru do světa (14.03.2006)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Navigace

Bezdrátová škola


Gymnázium a Obchodní akademie Bučovice - ekatalog.czGymnázia - ekatalog.cz

Modernizace výuky

Nejčtenější (3 měsíce)

Neexistují vhodná data!

Informační brána

Portál umožňující z jednoho místa využívat různé české a zahraniční zdroje (knihovny, katalogy, databáze, atd).

hledej

Nalézt e-časopis

Rozhraní vyhledávající volně dostupné elektronické časopisy.

Bučovicko obrazem


Hotel

Reklama





Škola je zapojena do projektu Masarykovy univerzity: Ambasadoři MU



Úřad práce Vyškov - portál

Zlatý certifikát společnosti Scio
Zprostředkovatel internetového připojení školy - VIVO CONNECTION

Základní informace

Telefon
Kancelář + fax:
+420 517 383 119
Ředitel:
+420 517 384 263

Adresa:
Bučovice, Součkova 500
E-mail:
gymbuc@gymbuc.cz


Rozvrhy a suplování



Rozvrh
Suplování



Zadej vstupní kód





Jídelní lístek (OA)



Objednávka obědů

Odhlašování obědů osobně nebo telefonicky do 14 hodin den předem. Odhlašování přes internet nebo box v jídelně dva dny předem do 20 hodin.




Přijímací zkoušky Cermat
ukázkové úlohy (5. / 9. třída)


Knihovna gymnázia


DNES SI PŘIPOMÍNÁME

Mezinárodní den civilního letectva
Vyhlásil: OSN

Aktuality

28.06.2019: Úřední hodiny

Během hlavních školních prázdnin jsou úřední hodiny kanceláře každou středu od 9 do 12 hodin.

Dvojník budovy

I budovy mohou mít své dvojníky

Kalendář

<<  Prosinec  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

Citáty slavných

Předpověď počasí

Počasí


Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS.

šablonu vytvořili: Jan Koudelka, Radek Drozd