Co se vlastně pod pojmem „Občanská výchova“ na nižším stupni a „Základy společenských věd“ pro vyšší stupeň gymnázií vlastně skrývá ? Co se teď ve škole děti v tomto předmětu učí? Jejich rodiče mají v povědomí spíše politické aktuality a výčet sjezdů jedné strany. Jak je tomu nyní ?

Množství vědních disciplín, s jejichž základy se studenti seznamují, by mohlo vyvolat dojem, že jde o jakousi encyklopedickou vševědu a že učitel tohoto předmětu je absolventem několika vysokých škol, ne-li dědem Vševědem. Které jsou to vědy ? Psychologie, sociologie, politologie, ekonomika, právo, filosofie, etika a estetika, ekologie atd. Studenti získávají základní znalosti v těchto oborech a gymnázium tak splňuje charakter všeobecné školy, která jim má rozšířit obzor a pomoci ve výběru vysoké školy.

Zavedením víceletých gymnázií bylo nutné formulovat osnovy tohoto předmětu. „Naši malí a milí“– tak je spíše mateřsky nazývají učitelé na začátku studia, tedy studenti víceletého gymnázia, se v předmětu „občanská výchova“ učí formulovat názory, poznávat svou osobnost, hodnotit jednání své i druhých, pronikají do tajemství mezilidských vztahů. Součástí je také sexuální výchova , výchova k partnerství a rodičovství. Zcela otevřeně se mluví o otázkách antikoncepce, výběru partnera, o problémech AIDS, nevyhneme se drogové problematice.

Obecná témata občanské výchovy na nižším stupni gymnázia vystřídá v l.ročníku studium psychologie. Problematika psychického života člověka, dědičnost, zkoumání vlastního IQ nebo temperamentu, doplněná psychologickými hrami, jsou oblíbeným učivem. Během studia je studentům nabídnuta spolupráce s psychology - profesionály, kteří jim vyhodnotí testy zaměřené nejen na stupeň IQ, ale i na další profesní orientaci.

Ve druhém ročníku si studenti osvojují základy sociologie.Sami vypracují malý sociologický výzkum na zvolené téma a v praxi zrealizují. Součástí učiva je diskuse na palčivé otázky života ve společnosti:např. kriminalita, gamblerství, drogy, sekty …

Na konci roku poznají strukturu a cíle některých mezinárodních institucí a organizací.

Budoucí manažer, ekonom, podnikatel nebo politolog či právník se musí seznámit prostřednictvím učiva ve 3. ročníku s ekonomií a ekonomikou, právem a politologií. Zde se hodně čtou noviny, tedy - je to přání učitele. Návštěva soudního přelíčení je velký zážitek a při pravidelné besedě s právníkem, advokátem a notářkou otázky jen srší. Po besedách si lidé ze soudní praxe naše studenty vždy chválí – za aktivitu, pozornost a přehled.

„Vím, že nic nevím!“ řekl Sokrates a také mnohý student při studiu filosofických systémů a dějin filosofie ve 4. ročníku. Jména Aristoteles, Platon, Kant, Hegel i Marx, ale i buddhismus, islám či křesťanství a směry krkolomných názvů, jako je hermeneutika, pragmatisnus, fenomenologie, postmoderna a mnohé další Vám „osvětlí“ studenti před ukončením studia.

„Ráda bych studovala psychologii. Zajímá mě lidská psychika, chování a jednání lidí.“

„A já bych zase rád pracoval v oblasti žurnalistiky. Tolik se mi líbila mluvnická cvičení na vylosované téma a poté rozbor mého projevu.“ „Moc bych si přála být právničkou, já ekonomkou, učitelkou, chtěla bych pomáhat dětem, řešit problémy mladých lidí ….“

Tyto a podobné odpovědi slyším na otázku, jaký studijní obor si zvolí studenti společensko-vědního semináře ve 4. ročníku po maturitě. Součástí klasifikace je i seminární práce. Je to malá vědecká studie, malá příprava ke studiu na vysoké škole. Nejlepší práce jsou navrženy do studentské soutěže SOČ /Studentská odborná činnost/. V minulých letech naši studenti zaznamenali nemalé úspěchy na okresních , krajských i celostátních úrovních. Při maturitě jsme všichni hrdi na znalosti studentů, na jejich vystupování a jednání.

Snad k tomu přispěl také tento předmět.

PaedDr. Zdenka Lokajová