Gymnázium Bučovice

Přeskočit na obsah

Literární koutek - vypravování s uměleckými prvky

Vydáno dne 31. 01. 2008 (19218 přečtení)

   Několik let kralovala v literárních počinech gymnázia Marcela Levíčková, nyní se zdá, že našla nástupce v Tomáši Kremrovi. V této oblasti rozhodně oba dva vybočují z řady, ale zdaleka to neznamená, že by na gymnáziu nebylo úrodné literární podhoubí pro mnohé další talenty. Paní profesorka Kostrbová vybrala alespoň několik prací k nahlédnutí, přičemž zadané téma bylo vypravování s uměleckými prvky. Nyní tedy vypravují i pro vás - Veronika Jirková, Klára Urbánková a Tadeáš Zezula (všichni IV.).

Téma: Noční můra

Na kraji manželské postele se převaluje upocená žena. Noční můry jí nedopřejí klidný spánek a chrápání manžela také ne.

            Dnes, 19. prosince, je opravdu dlouhá, divná, tmavá, tichá noc. Budík neustále burcuje své majitele, aniž by k tomu měl nějaký závažný důvod. Pes venku vyje, i když dnes není úplněk, a ta stará, zatuchlá postel neustále vrže.

            I v dětském pokoji se projevuje neklidný spánek. Anička, čtrnáctiletá dívka, sebou háže z pravé strany na levou a Tomáš, malý ochránce zvířat, neustále pokřikuje: ,,Můj! Můj koláč!“

            Za okny ložnice zhasla lampa. Žena se převalí z levé strany

na pravou. Po čele jí stéká kapička potu. V chladném a temném pokoji se ozve výkřik. Žena křičí…

            …Za temným kopcem se krčí chaloupka. Je celá rozbitá a její dřevěná střecha hnije. Měsíční svit se odráží na stříbrném autě. ,,To je přece naše auto,“ řekne žena a vykrčí směrem k chaloupce.

            Vkročila na kamenitou pěšinku. Nic neviděla, jen cítila ostré hrany kamínků: ,, Bože, kde mám boty?“ lekla se, když se jí jeden špičatý kamínek zabodl do chodidla.

            Bez povšimnutí obešla auto a zamířila ke dveřím budovy. Zaklepala. Nikdo se neozýval. Dveře neměly kliku, a tak do nich strčila. Vešla do místnosti. ,,Vždyť je to náš dům,“ žasla nad objeveným rájem.

            Za zadními skleněnými dveřmi se ozval šramot a náhlé zavytí psa. ,,Co ten člověk provádí?!“ rozzuřeně otevřela skleněné dveře

a vyšla na dvorek.

            ,,Tomáši!“ vykřikla vyděšeně. Uprostřed dvorku klečel její devítiletý syn a v ruce svíral mačetu. Z úst mu tekly sliny a tvářil se divně. Naproti Tomáše seděl pes – Baryk. ,,Tome, co to děláš?“ zeptala se zděšeně žena. ,,Psí kusy,“ vyklopil ze sebe Tom. Matka se zděsila, popadla synův „sekáček na maso“ a pleskla ho po tváři.

            „Blik!“ zablesklo se a Tomáš zmizel. Žena teď stála v dětském pokoji a pozorovala svou dceru.

            Anna držela v ruce injekční stříkačku a snažila se trefit do ruky. Ale vždy, když se k ruce přiblížila, její končetina se prohla a uhla před injekcí. Žena se zasmála: „ Přece jenom to očkování bylo k něčemu dobré.“

            Ozval se hrom a žena se objevila v koupelně. Nad vanou se skláněl Miloš, její manžel. Kolem vany byly louže vody a vzduchem létaly drobné kapičky. Najednou z vany vyskočil kapr. Kapr! Ale měl lidskou hlavu.

            „Miloši?“ polkla žena naprázdno. Přiskočila k vaně, ale drcla do manželova těla. Její muž se zvedl. Na krku měl rybí hlavu. Kapří hlava zakoulela očima a otevřela hubu. Ženuško, polib mě!“ řekla ta stvůra. Žena couvla. „Polib mě, nebo takto zůstanu,“ prosily manželovy ruce. Žena zůstala stát. „Nebudu líbat rybu!“ myslela si. Manželovy ruce ji pevně uchopily, rybí tlama se přiblížila k jejím rtům a mlask!...

            … „Áááá!“ probudila se žena z hrozného snu. Noční košili měla propocenou a celá se třásla. Sedla si a podívala se na manžela. Miloš spokojeně pomlaskával.

            Ráno měla obrovské kruhy pod očima. Během pěti minut se do kuchyně přemístili děti a manžel. Nevšimli si, že by se matce něco stalo – prostě obvyklé ráno.

            „Mami? A dostanu na Vánoce pejska?“ zeptal se Tom. Matka si vzpomněla na hrozný sen a vykřikla: „Ne! Žádný pes nebude a ty,“ ukázala na Annu, „ na očkování půjdeš a bez řečí! A ty,“ podívala se na manžela, „koupíš filé! Já žádného kapra ve vaně mít nebudu!“ zvedla se od stolu a odešla z ložnice.

            V kuchyni bylo ticho, nikdo nechápal, co se děje. Jen Tomáš se tázavě podíval na otce: „A přijde v pondělí Ježíšek?“

 

Veronika Jirková, IV. roč.    

 

Téma: Kde?   

Žuch! Zasténá pode mnou naše pohovka. Svalím se do ní doslova jako podťatá po dalším velmi, velmi náročném dni. A to se ještě večer chystám na koncert Joela Frederiksena do brněnského Městského divadla. Už se moc těším, ale měla bych si kapku pospíšit. Času přece jenom není nazbyt.

            Vykoupaná, učesaná, upravená, nachystaná. Nachystaná? Ne, to ještě ne. Kabelka. Kde jsi? No tak, haló! Á, tady ses nám schovala! Kapesník, rtěnku, peněženku, mobil

a….a….co ještě…hřebínek….a….a….klíče! Klíče, klíče, klíče. Kdepak se ukrýváte, vy moji železní miláčkové? Ach bože, už musím jít. Tak kde, krucipísek, vězíte? Honem, honem! Klíče, klíčky, klíčičky!

                                   Bóóóóže! Tak ta je úplně slepá, co?

                                   Jo, slepá jak patrona.

                                   Hele, ta je totálně mimo, hopši.

                                   No tak! Tady! Podívej, jak je nám tu krásně!

            Tak to už přestává všechno! Vy zbabělé kovové předměty směšných rozměrů, kde, ptáme, kde jste?! Nemám čas, slyšíte? No, to asi ne, ale stejně…Spěchám. Klárka pospíchá!! Nemučte zmořeného, uštvaného chudáčka. Honéém!

            Dobrá, dobrá! Pojďme na to systematicky jako náš belgický velikán monsieur Herkule Poirot. Hlavně logika, Klárko, hlavně logika!

                                   Samá voda, samá voda….

            Tak už dost! Jsem v chodbě, vytahuji klíče, odemykám dveře, vycházím dovnitř, klíče vytahuji ze zámku. Jdu ke skříni, otevírám ji a klíče stále držím v ruce, v ruce, v ruce…

Ach ano! Sundávám si kabát a vzápětí pokládám klíče na postel!! Ano!!! Tady, mám vás! Doběhla jsem vás, „socani“. Já tě zbožňuju, Herkule!

                                   Škoda, co? Zrovna to začínalo být zajímavý.

                                   Svatá pravda, brácho. Skoro to nestihla…

                       

Klára Urbánková, IV.roč.

 

Téma: Roboti

V jednom krásném plechovém městě žila byla krásná plechová rodinka. Abych to upřesnil, byla to robotí rodinka. Táta Karl, matka Louisa a tři nezbedná roboťátka. Nejstarší z nich, Frank, nedávno oslavil patnáctý rok od svého sestrojení. Jeho sestra Leona byla o dva roky mladší a nejmladší přírustek do rodiny Železolamačů (to bylo jejich příjmení, které se dědilo už dlouhé generace) byla malá Lísa, které byly tři roky a ještě jí nenarostly tryskáče na zádech, za což se jí oba starší sourozenci notně posmívali.

            U Železolamačů bylo zvykem, že se nejstarší syn vydá, jakmile dosáhne plnoletosti (což je v patnácti letech), do světa hledat si nevěstu.U robotů je to totiž s láskou trochu složitější než u lidí. Nemají žádné fyzické srdce, které by zahořelo láskou k (ve většině případů) opačnému pohlaví. V robotím těle je spousta čipů, které ho ovládají. Mají čip pohybu, čip přijímání potravy a spousty jiných. Čip lásky je ale jeden z nejsložitějších, robot si musí najít partnerku se stejným čipem, jaký má sám. Pokud to neudělá, hrozí velké nebezpečí, které může skončit až rozmontováním jednoho z nich.

            Tohle všechno Frank věděl, a tak byl připraven vyjít do světa a najít si tu pravou, Maminka mu s sebou dala tablety s vysokým obsahem cukru a energie, které mu poslouží jako potrava na pár měsíců, tatínek do něj nahrál všechny věci, které by (podle něj) měl každý chlap znát. Byly to rady typu „jak se bavit s blondýnou, brunetou, jak s rozčílenou a podobně. Frank si poslušně uložil všechna data, nasedl na svoji létající motorku, zařadil dvojnásobnou rychlost světla a …zjistil, že nefunguje. Chlapsky zaklel a zařadil „aspoň“ rychlost světla.

Po třech dnech na cestě se Frank rozhodl, že už by to mohlo stačit a stočil svou motorku do víru velkoměsta, blikajícího pod ním. Procházel se blikajícími ulicemi, ale jeho čip lásky nejevil žádnou aktivitu. Naopak čip „udělej něco pro sebe“ divoce pulzoval. Nemohl ho odmítnout, a proto zamířil do salonu, aby si dal koupel v oleji. Přede dveřmi se však zarazil, jeho čip nebezpečí se ozval. Frank si proto na své plechové nohy nazul vatu a bezhlučně vstoupil. V celém salónu bylo rozsvíceno jen jedno světlo a přímo nad ním klečela majitelka salónu. Mířili na ni tři robotí gangsteři. Ve Frankovi se ozval jeho čip hrdinství a gangstery odzbrojil. Konečně se taky ozval jeho čip lásky, oženil se s majitelkou salónu a měli spolu hodně malých roboťátek. Ach, ti roboti.

 

Tadeáš Zezula, IV roč.

 


Související články:
Neplýtvej vodou! (29.05.2019)
Školní knihovna - Kniha, o které se mluví (03.05.2019)
Slavkovské memento (30.04.2019)
Zločin slečnám nesluší (13.03.2019)
Prima popisuje pohádkovou krajinu (domácí úkol) (23.01.2019)
Vyškovský cedník doputoval do Bučovic (28.03.2018)
Za Analfabetou Negramotnou (06.12.2017)
LISTOVÁNÍ se C.D. Paynem (23.06.2017)
Fejeton ještě jednou, tentokrát z 2.A (22.06.2017)
Fejeton podle sexty aneb Co je malé, to je milé. (20.06.2017)
Prima píše limeriky (12.05.2017)
Slavkovské memento (28.04.2017)
Sekunda tvořila limeriky (26.04.2017)
Už je tady zas....LISTOVÁNÍ (12.02.2017)
Básně anglicky? To myslíte vážně? (09.12.2016)
Jižní Morava (fakt) čte! (04.12.2016)
Kvinta mezi knihami (23.10.2016)
Výtvarka není jen kreslení... (28.01.2016)
Muzeum latinsky pojmenovaných šíleností a knihy návštěv (04.06.2015)
Studenti čtou a píší noviny (24.04.2015)
Literární koutek - Příběhy jídla aneb Recepty trochu jinak (15.03.2015)
Hejlík k sežrání (18.11.2014)
Autorské čtení na gymnáziu (23.10.2014)
Příběh na jedno písmeno (psala kvarta) (22.09.2014)
Texty z jednoslabičných slov, IV. inspirována známou Werichovou pohádkou (12.05.2014)
Literární koutek - "Největší překvapení" (31.05.2011)
„Slavkovské memento“ opět s účastí našich studentů a výbornými výsledky (29.04.2011)
Literární koutek - 2012? (05.04.2011)
Literární koutek - fejeton (18.01.2011)
Literární koutek - "líčení" (24.03.2010)
Literární koutek - "Jak jsem udělala dobrý skutek" (12.01.2010)
Literární koutek - "Příběh počínající pouze písmenem p" (01.11.2009)
Literární koutek - "...host do domu, čagan do ruky." (22.10.2009)
Literární koutek - Vydařený trest (23.05.2009)
Literární koutek s humorem i zamyšlením (22.05.2009)
Studenti čtou a píší noviny 2009 - II. (04.05.2009)
Literární koutek - tercie 2009 (29.04.2009)
Studenti čtou a píší noviny 2009 (25.03.2009)
Literární koutek - "Války - neválky" II. část (17.03.2009)
Literární koutek - "Války - neválky" (17.03.2009)
Literární koutek - Zápis z palubního deníku (03.02.2009)
Literární koutek - rčení a přísloví (14.01.2009)
Studenti čtou a píší noviny (25.11.2008)
Příspěvky do novin (28.10.2008)
Dlouhá cesta - soutěž (24.10.2008)
Literární koutek aneb trocha pochmurna do svěžího jara (05.06.2008)
Vyškovský cedník 2007 (04.04.2008)
Literární koutek - "čtrnáctý únor snění čas" (12.03.2008)
Literární koutek (26.02.2008)
Literární koutek (31.01.2008)
Mikulášská středa na bučovickém gymnáziu (06.12.2007)
Literární koutek žije (13.11.2007)
Literární koutek - Odešel básník? (15.06.2007)
Literární koutek - "Řemesla v pohádkách" (24.05.2007)
Literární koutek - "Je zimní večer" (04.05.2007)
Literární koutek - "Rovné možnosti pro všechny" (27.02.2007)
Literární koutek - S poctivostí nejdál dojdeš (18.12.2006)
Literární koutek - "Dveře" (06.12.2006)
Chvála českého jazyka a literatury (05.09.2006)
Literární koutek - "Je to tady" (30.05.2006)
Literární koutek - "Bez války a s válkou" (20.04.2006)
Literární koutek - Za oponou zapomnění (07.04.2006)
Literární koutek - Sklenička bolesti (28.03.2006)
Jak udělat pořádnou díru do světa (14.03.2006)

[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Navigace

Bezdrátová škola


Gymnázium a Obchodní akademie Bučovice - ekatalog.czGymnázia - ekatalog.cz

Modernizace výuky

Nejčtenější (3 měsíce)

Neexistují vhodná data!

Informační brána

Portál umožňující z jednoho místa využívat různé české a zahraniční zdroje (knihovny, katalogy, databáze, atd).

hledej

Nalézt e-časopis

Rozhraní vyhledávající volně dostupné elektronické časopisy.

Bučovicko obrazem


Hotel

Reklama





Škola je zapojena do projektu Masarykovy univerzity: Ambasadoři MU



Úřad práce Vyškov - portál

Zlatý certifikát společnosti Scio
Zprostředkovatel internetového připojení školy - VIVO CONNECTION

Základní informace

Telefon
Kancelář + fax:
+420 517 383 119
Ředitel:
+420 517 384 263

Adresa:
Bučovice, Součkova 500
E-mail:
gymbuc@gymbuc.cz


Rozvrhy a suplování



Rozvrh
Suplování



Zadej vstupní kód





Jídelní lístek (OA)



Objednávka obědů

Odhlašování obědů osobně nebo telefonicky do 14 hodin den předem. Odhlašování přes internet nebo box v jídelně dva dny předem do 20 hodin.




Přijímací zkoušky Cermat
ukázkové úlohy (5. / 9. třída)


Knihovna gymnázia


DNES SI PŘIPOMÍNÁME

Mezinárodní den civilního letectva
Vyhlásil: OSN

Aktuality

28.06.2019: Úřední hodiny

Během hlavních školních prázdnin jsou úřední hodiny kanceláře každou středu od 9 do 12 hodin.

Dvojník budovy

I budovy mohou mít své dvojníky

Kalendář

<<  Prosinec  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

Citáty slavných

Předpověď počasí

Počasí


Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS.

šablonu vytvořili: Jan Koudelka, Radek Drozd