Nejprve snad letmá vzpomínka na ty, kteří výtvarné výchově, dříve kreslení, vyučovali. Po krátkém působení Bohumila Večeře (1902-3) a Josefa Vaváčka (1903-8) po dobu dalších šestnácti let vedl výuku kreslení František Vavroušek (1907-23).

Nejprve snad letmá vzpomínka na ty, kteří výtvarné výchově, dříve kreslení, vyučovali. Po krátkém působení Bohumila Večeře (1902-3) a Josefa Vaváčka (1903-8) po dobu dalších šestnácti let vedl výuku kreslení František Vavroušek (1907-23). Po úspěšném konkurzním řízení začal v roce 1924 působit František Srp. Jeho téměř 19letá činnost se výrazně projevila v úrovni prací bučovických studentů. Byty zdejších občanů zdobí Srpovy obrazy, s dílem tohoto umělce (členu SVU) se můžeme setkat v Galerii města Brna na Špilberku i jinde. Když v roce 1943 podlehl zákeřné nemoci, zůstalo místo na sklonku války neobsazeno. Teprve v roce 1945 se ujala vedení výtvarné výchovy Libuše Šťastná, drobná černovláska, jak zůstala ještě leckomu ve vzpomínkách, avšak její působení v roce 1952 končí.

V učitelském sboru v letech 1952 – 1970 nikoho s odbornou způsobilostí pro výuku výtvarné výchově nenajdeme. V letech 1970 – 74 zde vyučoval Ivo Kalabis, po jeho odchodu až do roku 1989 výtvarnou výchovu opět nikdo z učitelského sboru ve své aprobaci neměl. Je zvláštní a smutné, že studentům 50. – 80. let nebyla všeobecně vzdělávací školou poskytována estetická výchova buď vůbec, nebo v míře jen omezené. Jak se tento stav projevil v úrovni života společnosti, je patrné dosud. O to těžší cestu k umění měli studenti talentovaní.

Po roce 1989 došlo k úpravě učebních osnov, v nich své místo nachází i výtvarná výchova a stává se i předmětem maturitním. V roce 1992 se gymnázium vrátilo do své budovy. Avšak kdo by se po letech rozběhl do druhého poschodí kreslírny, ocitne se v učebně chemie. Jen krásná tabule v průčelí napoví, že na ní studenti vídávali i leccos jiného než právě chemické vzorce. Vskutku výtvarné výchově toho po roce 1989 moc nezbylo: skrovné zbytky nedoplňované knihovničky, z kdysi bohatých sbírek nezůstaly učební pomůcky žádné, odborná pracovna nebyla.

Změnu názvu – místo „kreslení“ je „výtvarná výchova“ – lze snad vysvětlit odlišnými cíli, jak bychom se o nich mohli dočíst v učebních osnovách (Stojí za srovnání!). Výtvarná výchova je předmět tak všestranný a bohatý, jako je lidský život sám. S obdivem, úctou, skromností se setkáváme již u nejstarších kultur se snahou vytvořit cokoliv nejen užitečného, ale i krásného. Tento cit pro krásu sahá do nejdávnější minulosti i míří daleko do budoucna. Definovat umění se pokoušeli mnozí, ale skončili bychom snad u jediného: umění buď je a hluboce se nás dotýká, nebo není. Ne jiní jsou i naši studenti. Přicházejí s rozličnými vlohami a zaměřením, avšak s upřímnou touhou po kráse. Jejich kresba nebo malby, plastika či jiný výtvor je vlastně intimní obraz svého tvůrce, jedinečný, mnohdy velmi vzácný. Je svědectvím o hledání, úvahách, úspěších i nezdarech a jako takový by měl zůstat jako památka, milá vzpomínka jemu i jeho nejbližším. Za vhodnější než soutěže lze považovat dostupné výstavy či přehlídky, pořádané v aktuálním čase, které by umožňovaly srovnání, jakýsi pohled napříč, poznání dalších, jiných řešení. Přáli bychom si, abychom svým studentům uměli vždy porozumět a úspěšně je ve studiu vést.

A přítomnost? Na gymnáziu existuje odborná knihovna, která obsahuje i kolekce knih pro studenty. Knihovna je vybavena publikacemi o technikách kresby (uhel přírodní i umělý, rudka, tuž, tužka), malby (olej, tempera, akvarel, pastel suchý i voskový, atd.), prostorové tvorby, keramiky, plastiky, apod. Dále obsahuje několik kvalitních knih týkajících se problematiky dějin umění (např. José Pijoan). Poučné jsou zejména knihy o autorech uměleckých děl, i o jednotlivých směrech (impresionismus, secese, baroko…). Po několika letech provizorií s pracovnou dalo vedení školy upravit půdní prostor vestavbou pro odbornou pracovnu výtvarné výchovy. Vybavenost učebny, ateliéru, či grafické dílny, je dle mého názoru nadprůměrná. Studenti mají možnost využívat mnoha pomůcek, dovoluji si to srovnat i s možnostmi vysoké školy, dokonce i s fakultami se zaměřením na výtvarné obory.

Kvalitní tiskařský lis umožňuje uskutečnit se studenty i náročnější grafické práce. Technika suché jehly, papírové grafiky, nebo linorytu je pro studenty zajímavá. Zvlášť se oblibě těší modelování z hlíny, zdařilé předměty je možno vypalovat v keramické peci. Škola umožňuje studentům keramiku nejen vypálit, ale i používat glazuru, či engoby. Další možnosti nabízí studentům práce s textilem (šití, vosková batika, svazovaná batika atd.). Obrovskou motivací pro tvorbu je nepochybně možnost výstav, ať už v suterénu gymnázia, či na nástěnce u ředitelny školy. Rovněž je možno vystavovat výtvarná díla i v aule, či v muzeu Bučovic. Škola skýtá také možnost využití akčního umění, či prostorové tvorby (papírové město, postavy z PET-lahví…) Oblíbená je tvorba využívající přírodních materiálů. Studenty nejvíce vyhledávaná je tvorba v plenéru. V současnosti je vybavenost materiálně didaktickými prostředky na špičkové úrovni, vyučující mají rovněž snahu seznámit studenty s pořady ČT týkajícími se umění, aktuálními výstavami, informují je o dění kolem problematiky umění. Gymnázium vlastní také několik videokazet s výtvarnou tématikou.

Výtvarná výchova by měla být předmětem rozvíjejícím, inspirujícím, ale také oddychovým a poskytujícím relaxaci. Gymnázium Bučovice vše z toho svým studentům jistě nabízí.

Mgr. Zdenka Krejčí a Mgr. Eva Křížová, DiS.