V časných ranních hodinách v pondělí 25. září 2017 obsadili autobus směřující z Bučovic do Polska studenti druhých a třetích ročníků našeho gymnázia za pedagogického doprovodu doktora Jana Růžičky a magistra Jana Svobody. Společně vyrazili vstříc jednomu z nejkrásnějších polských měst – Krakovu, poté navštívili symbol holocaustu – muzeum Osvětim/Auschwitz.
Několikahodinovou cestu k cílovým metám nám zpříjemnila svým komentářem naše průvodkyně doktorka Jolana Kubíková. Nenuceně mluvila o Polsku, mentalitě jeho obyvatel, jejich pohnuté historii, kultuře a především o Krakovu – „městu králů a jednoho draka“. Zde se naše první kroky ubíraly do srdce města, tzn. na hrad Wawel, který se tyčí nad řekou Vislou. K hradní skále se váže pověst o sedmihlavém drakovi, který kdysi terorizoval okolní obyvatelstvo. Údajně jej skolil král Krak, zakladatel města. Jako připomínka dnes stojí pod hradbami socha draka, který chrlí v pravidelných intervalech oheň. Turisté dychtící po suvenýrech si mohou odvézt domů alespoň plyšového dráčka.
Historické jádro Krakova je zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Středem starého města je rynek, kde jsme dostali rozchod. Volný čas jsme vyplnili toulkami po tržnici Sukiennice, kde se to hemží stánky se suvenýry a tradičními polskými výrobky. Zblízka jsme obdivovali další zajímavost – 70metrovou radniční věž, která je o 55 centimetrů vychýlená z osy. Na Krakově je asi nejhezčí to, že historie na vás dýchá z každičkého zákoutí. Velký počet paláců, kostelů a synagog svědčí o dávné minulosti. Nostalgickou náladu umocňuje množství koní zapřažených do kočárů.
Odpoledne jsme se přesunuli do Osvětimi, kde se nachází muzeum největšího nacistického koncentračního tábora Auschwitz I a II, ve kterém vyhasly životy více než milionu lidí. Bylo to místo velkého utrpení, kde lidé přestali být lidmi. Při vstupu do areálu koncentračního tábora Auschwitz I vám tuhne srdce i mozek. Pohltí vás nepopsatelná atmosféra, která se transformuje v silný emoční zážitek. V muzejních prostorách, zřízených v autentických táborových barácích, jsou k vidění dokumenty, fotografie a jiné historické artefakty mapující okupaci Polska a holocaust, např. obuv a zavazadla po zavražděných vězních. Součástí prohlídky byl také komplex vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Březinka). Právě zde se nacházely obrovské plynové komory a krematoria či laboratoře doktora Josefa Mengeleho.
Spisovatel William Styron kdysi řekl: „Když lidé hovoří o holocaustu, ptají se: Kde byl Bůh? Já se ptám: Kde byl člověk?“ Podobné otázky si budeme klást nekonečně dlouho... Snad ta duha, která se nám ukázala v celé své kráse na konci dne, symbolizovala slzy a krev spojené s tímto místem. Zpáteční cesta ubíhala za tmy, v tichosti a beze slov, patrně zapůsobila únava a silné emoce…
Klára Červinková, septima