Úřad práce ve Vyškově aneb Barevná byrokracie byl první institucí naší návštěvy okresního města. Pozitivně naladěný, neformálně oblečený úředník s barevným lookem, který toho ví o našich absolventech a jejich pracovních pozicích možná více než my studenti, si doplnil koláž znalostí též námi – krátké představení prozradilo o nás základní fakta ( jméno a přijímení, zaměstnání našich rodičů, naše koníčky a naše zaměření po absolvování). Na druhou stranu jsme si mohli i my udělat obrázek nejen o úřadě, sociálních dávkách, nezaměstnanosti, ale i o krádeži auta našeho „průvodce“ a jeho osmi měsíční zkušeností s nezaměstnaností.
Posezení jsme zakončili třiceti dvou minutovým filmem o pracovních pohovorech, do něhož se zpoza pultu vlodily komentáře typu : „ Chyba! Špatně.“ - Člověk si připadal jako doma před TV obrazovkou.
Na úřadě práce jsou evidováni ti, co práci a s ní spojené finanční ohodnocení teprve hledají. Zamířili jsme proto na místo, kde jsme předpokládali, že najdeme zlatý důl – do KB ve Vyškově. Z úvodní přednášky mi uvízlo v hlavě hned několik termínů a čísel. Nejdříve zmiňme termíny – vklad, úvěr (spotř., hypo., podnik. - investiční x provozní), úrok, marže,... Nyní nechme promluvit čísla. Čísla 1889 a 1890 značí roky založení KB, číslem 2000 mám na mysli rok odkoupení akcií KB společností SG. 1 600 000 – počet klientů, 74% - poměr mezi vklady a úvěry, a v neposlední řadě číslo 1, které značí postavení KB mezi ostatními v České republice dle odborné ankety.
Po přednášce následovala propagace studenských účtů vedená budoucím ředitelem bučovické pobočky ( od prosince tohoto roku). Nakonec jsme po instruktáži o ochranných znacích bankovek vyrazili k velkému trezoru, který by mohl být spíše hromadným hrobem uvnitř vězněné třídy oktávy než úložištěm peněz, jež jsou odesílány do cash centra mimo město Vyškov.
Přestože na pokladně došly pěti tisícovky, tudíž jsme se museli spokojit s prohlížením ochranných znaků jenom tisícovek, a v trezoru jsme nespatřili ani kačku z oněch 440 miliard českých korun v oběhu, přednášku jsme si užili.
Anna Zemanová