Co mají tato tři slova společné? To se dověděli naši studenti ve středu 1. prosince 2010 v předvánoční Vídni. Hlavní město Rakouska žije v tuto dobu nejen slavnými vánočními trhy, ale také prestižní výstavou obrazů dvou géniů světového malířství. Naše poměrně početná výprava čítající 46 osob dorazila do Vídně kolem půl jedenácté dopoledne. Lehce sněžilo. Vydali jsme se na výstavu do Albertiny. Přibližně hodinu jsme si prohlíželi precizní Michelangelovy kresby a studie k obrazům a sochám. Z Picassovy bohaté tvorby jsou zde prezentovány obrazy s tématikou občanské války ve Španělsku a pak obrazy s mírovým poselstvím (Holubice míru). Opustili jsme teplo obrazárny a pohltilo nás zasněžené centrum Vídně. Kolem chrámu sv. Štěpána po Příkopech, kolem Hofburku k radnici, kde se tradičně konají „Ježíškovské“ trhy. Punč, Maroni (jedlé pečené kaštany), svařené víno, dobroty z perníku, dřevěné hračky, ale i kýč všeho druhu. A pořád sněžilo.
V půl čtvrté jsme se vydali na cestu domů. Hraniční přechod Mikulov byl uzavřený, takže jsme museli jet přes Znojmo. Tím jsme se dost zdrželi, ale pořád jsme jeli. Zastavili jsme až v momentě, kdy jsme chtěli odbočit z dálnice do Slavkova. Nešlo to. Sněhová kalamita nás přinutila složitě hledat cestu domů. Po dlouhém čekání v koloně aut jsme se přes Vyškov v 11 hodin večer dostali do Bučovic a pak do Slavkova.
I přes nepřízeň počasí se zájezd vydařil, viděli jsme hodně zajímavého, studenti se chovali vzorně a pan řidič Vykouřil se s kalamitou na silnicích vypořádal jako pravý profesionál.
PhDr. Marie Hrozová