F O T O G A L E R I EAutobus nás unáší nocí přes Rakousko. Na rozdíl od českých dálnic jsou ty rakouské jedna báseň, takže brzy většina z nás usíná. S prvními slunečními paprsky procitáme nedaleko Benátek. Svačinu a pití do batůžku a hurá za prvními památkami. Náměstí svatého Marka plné holubů, které je zakázáno krmit, chrám sv.Marka, jedinečný klenot románské architektury s byzantskými prvky, Dóžecí palác s obrovskými plátny Tintoretta a dalších renesančních mistrů, Most vzdechů, kudy přecházeli odsouzení do žaláře a odkud mnohdy naposled v životě spatřili benátskou lagunu, a samozřejmě desítky mostů, které musíte přejít a pokochat se vyšňořenými gondolami, které vozí po kanálech japonské turisty.
Nakoupit pár suvenýrů /karnevalové masky, šperky z muránského skla/, pochutnat si na opravdu skvělé zmrzlině a hajdy lodí k autobusu a do hotelu v Bologni. Mnohem více pohodlí a vybavení než ve Formuli 1, skvělá večeře a klidný spánek konečně vleže.
Ráno snídaně a několik hodin cesty do Florencie. Dvouapůlhodinová fronta na vstupenky do galerie Uffizi, ale trpělivost přináší odměnu – Leonardo, Michelangelo, Tizian, Veronese, Rubens, Rembrandt … kde uvidíte pohromadě tolik originálních pláten a soch? Sraz pod nejslavnější sochou světa, Michelangelovým Davidem, a pak směrem k florentskému dómu – čeká nás jeden z největších šoků – mohutnost a nádhera této stavby je jen těžko s něčím srovnatelná. Procházka po Ponte Vecchio, abychom si prohlédli šperky, na které většina z nás nevydělá za celý život. A opět zmrzlina, pizza, někdo, kdo nebyl přistižen, možná i skvělé jižanské vínko.
Další pohodlný hotel, teplá sprcha, dobré jídlo, večerní procházka malebným lázeňským městečkem a šup do peřin.
Poslední den nás čeká Pisa, nenápadné ospalé město, o to větší bombou je průchod kamennými hradbami na náměstí, kde se v těsné blízkosti nacházejí světově proslulé románské skvosty : šikmá věž, dóm a baptisterium /křtitelnice/. Komu nebylo líto 15 eur, bylo umožněno vyšlápnout více než 400 schodů na vrchol věže a snášet pocit, že to s vámi všechno za chvíli spadne. Nespadlo.
Poslední zastávkou na zpáteční cestě k domovu byla Verona – město věčných milenců Romea a Julie. Prohlídka třetího největšího amfiteátru římské říše, domu Julie Kapuletové i s proslulým balkónem, jedny z posledních společných fotografií u Juliiny sochy a na hradbách, utratit zbylá eura za těstoviny, parmazán a olivy a … sbohem, Itálie, určitě se nevidíme naposledy! Za nádherou tvých měst, románských a renesančních skvostů, malebností horských vesniček, čistotou tvých ulic, skvělým jídlem a pitím se určitě budeme vracet.
Ema Kostrbová a 15 spokojených studentů