Když se řekne slovo cimbál, hned si každý představí cimbálovou muziku, pěknou lidovou písničku, skleničku dobrého vína, krásné pestrobarevné kroje a košaté tradice našich předků. Náročné umění hry na tento složitý hudební nástroj obdivují snad všechny generace posluchačů.
Cimbál je řazen z odborného hlediska do skupiny lidových hudební nástrojů, tak ho ostatně zná většina z nás. Musím ale podotknout, že v posledních čtyřiceti letech dochází k velkému posunu v nazírání na tento klenot mezi nástroji, a zvláště pak na jeho technické možnosti. Cimbál dnes již řadíme do skupiny nástrojů koncertních a v jeho podání můžeme slýchat nejrůznější transkripce (přepisy) a úpravy skladeb velikánů světového baroka, klasicismu, romantismu, impresionismu i hudební moderny 20. století. Avšak stále častěji se objevuje i původní cimbálová tvorba českých, maďarských, rumunských a moldavských autorů.
Potřebám praxe se přizpůsobilo postupně i naše umělecké školství. Cimbálu se vyučuje na základních uměleckých školách, na třech moravských konzervatořích i na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Děvčata a chlapci studující tento obor se navzájem velmi dobře znají a často se potkávají na různých soutěžích, přehlídkách, koncertech, letních soustředěních v Beskydech nebo Tatrách a tvoří bezvadnou partu přátel, kterým cimbál učaroval tak, že se stal jejich celoživotní láskou.




Na počátku měsíce května se uskutečnilo v honosných prostorách mikulovského zámku Ústřední kolo soutěže žáků základních uměleckých škol České republiky ve hře na lidové hudební nástroje a v souborové a komorní hře lidových nástrojů (cimbál, dudy, cimbálové a dudácké muziky). Rodné Ždánice a svoji zušku úspěšně reprezentoval i student bučovického gymnázia Michal Procházka. Se svými soupeři změřil síly v VII. kategorii (hráči ve věku 16 -17 let) a porotě složené ze špičkových hráčů a odborníků v tomto oboru se představil dvěma soutěžními skladbami, které mu přinesly velký úspěch a první místa již v okresním i krajském kole této soutěže. Autorem první je Jaromír Dadák a nese název Za našima humny, druhou skladbu s názvem La oglinna zkomponoval Constantin Rusnac . Soutěžním vystoupením Michal porotě předvedl své vysoké technické mistrovství umocněné krásným a vyzrálým hudebním prožitkem.
Po kvalitním výkonu jsme s napětím očekávali výrok poroty a vyhlášení vítězů. Nakonec jsme se dočkali a stálo to určitě za to. Když předseda poroty vyhlásil Michala jako vítěze VII. kategorie a následně i jako absolutního vítěze mezi všemi zúčastněnými hráči na cimbál napříč republikou, propukly radostné a hlučné ovace Michalova početného dívčího fanklubu i všech pedagogů a posluchačů. Skutečně vyhrál ten nejlepší.
Tento skvělý úspěch Michala Procházky nepřišel sám od sebe. Je vykoupen stovkami hodin náročné práce a odříkání. Všeobecně je známo, že každá cesta na vrchol v  jakémkoli oboru lidské činnosti bývá vykoupena dřinou a potem. Obdobné úsilí bude však třeba vynaložit i k tomu, aby si své postavení ve špičce obhájil a udržel. Michalova práce tímto velkým úspěchem nekončí, určitě jsou před ním další mety a někdy možná i vysněná konzervatoř, kde má dveře stále otevřené. Popřejme mu tedy společně mnoho dalších uměleckých úspěchů, ať je mu nadále hudba celoživotní radostí a láskou.

BcA. Petr Gablas
třídní učitel