Ve dnech 17.-24. 3. 2013 se dva soutěžní týmy z České republiky zúčastnily 11. ročníku Přírodovědné olympiády zemí Evropské Unie (European Union Science Olympiad) v Lucembursku. Tým A ve složení J. Pokorný, J. Šugar a L. Supík získal bronzovou medaili, tým B ve složení D. Požárová, J. Etrych a V. Daniš medaili stříbrnou. Blahopřejeme! EUSO je multidisciplinární týmová soutěž, přičemž tříčlenný soutěžní tým tvoří vždy biolog-chemik-fyzik. Soutěže se zúčastnilo 44 týmů z různých koutů Evropy. Vedoucí biologické sekce obou týmů ČR byla RNDr. Lenka Libusová, Ph.D. z katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. (převzato z www.biologickaolympiada.cz/)
Našemu zástupci
Janu Pokornému z kvinty blahopřejeme k výbornému výkonu a reprezentaci České republiky a přejeme do dalších soutěží a vědeckého bádání hodně dalších úspěchů.
Jan Pokorný - postřehy z cest
Lucembursko má celkem jen necelý půlmilion obyvatel, asi 100 tisíc z toho žije v hlavním městě. Vůbec vám to ale nepřijde, protože ulice jsou neustále plné lidí všech možných národností. Slyšíte tu lucemburštinu, francouzsštinu, němčinu i jiné jazyky.
První věc, která vás ve městě praští do očí, je jeho členitost a pestrost. Ano, je tam strašně moc kopců, posetých bohatými vilami, středověkými pevnostmi či luxusními mrakodrapy - a to všechno jen několik stovek metrů od sebe. To je ostatně pro lucemburskou architekturu typické: narážíte na stoleté domy propojené s moderními kancelářemi ze skla a železa. V Lucembursku je všechno prostě buď hodně staré, nebo hodně nové. Žádné "mezi" neexistuje.
- "Just try this toboggan!"
- "Yea, it's fast. You'll be down in 3 seconds..."
Pořadatelé to měli dobře vymyšlené - museli, vždyť organizovat přes 100 lidí není žádná legrace. Byli jsme rozděleni do několika menších skupin a vždy jedna skupina byla vzata na prohlídku třeba do mlékárny, přečerpávací elektrárny, do akvaparku ... a druhá soutěžila.
- "When I close my eyes now, I still see the diatoms..."
- "Oh, you too?"
Rozsivky od teď zařazuji na seznam živočichů, které už nikdy nechci vidět. Opravdu, tři hodiny kontinuálního pozorování rozsivek pod mikroskopem jsou hodně silná káva.
A co dodat na závěr? Není důležité vyhrát, ale... sníst co nejvíce jídla ze švédského stolu u večeře!