Po několika letech měli studenti naší školy možnost znovu se podívat do země, která je údajně nejnavštěvovanější turistickou destinací v Evropě. Tradičně jsme vybrali Paříž a její nezapomenutelné památky a jeden den jsme věnovali prohlídkám tří zámků na řece Loiře.
Padesát čtyři studentů – což je nejpočetnější skupina, která se v historii našich exkurzí do Francie zájezdu zúčastnila – a také tři pedagogové, odjížděli z Bučovic do Paříže za slunečného a teplého počasí. Všichni se těšili a náladu nám nezkazila ani průtrž mračen hned první den v městě nad Seinou. Naštěstí jsme měli v programu návštěvu Louvru, kde jsme strávili spoustu času.
Uplakané počasí podtrhovalo také naše pocity při pohledu na vyhořelou katedrálu Notre Dame. Protože probíhaly záchranné práce, mohli jsme si ji vyfotit jenom z autobusu.

Ve čtvrtek 20.června 2019 se obě třídy spolu s třídními profesorkami a němčinářkami vypravily do rakouského hlavního města Vídně. Cílem byl barokní zámek Schönbrunn, který leží na jihozápadním okraji města. Po příjezdu si žáci prohlédli zvenku zámek a pokračovali do rozlehlého parku s nádhernými květinovými záhony, obrovskou Neptunovou kašnou a letohrádkem Glorietou. Následoval přesun do skleníků s názvem Palmenhaus a Wüstenhaus, které byly zbudovány v secesním slohu na počátku minulého století. A pak přišlo to, na co se děti nejvíce těšily, ZOO. Tiergarten Schönbrunn je nejstarší zoologickou zahradou v Evropě založil ji František Štěpán Lotrinský už ve druhé polovině 18.století. Snad nejvíc ji proslavil chov pandy velké.
Výlet se vydařil, přes úmorné vedro si žáci odvezli spoustu pěkných zážitků.
PhDr. Marie Hrozová

Letošní třeťáci byli první (a snad ne poslední) skupinou z naší školy, která vyrazila na čtyřdenní poznávací zájezd do Slovinska. Tuto zemi zná většina z nás jen z rychlého přejezdu na dovolenou do Chorvatska. Pan učitel Růžička naštěstí pro nás v této krásné zemi studoval a dobře věděl, jaká nádherná místa ukrývá. A tak jsme i my mohli postupně její tajemství odhalovat a zjišťovali jsme, že skutečnost v mnohém překonává naše představy.
První den se nesl ve znamení nočního přejezdu do naší cílové destinace. První ochutnávkou Slovinska se stal Triglavský národní park na severozápadě země, konkrétně v Julských Alpách. Čekal nás výjezd lanovkou, pohled na Bohijnské jezero, procházka po hřebeni a nádherné horské scenérie, to vše okořeněné zajímavými geologicko-biologickými přednáškami našich učitelů. Pohled na úchvatný vodopád Savica byl potom odměnou za úmornou cestu, která k němu vedla. Bouřka a déšť, které naši vyučující od rána slibovali, nám sice překazily vycházku po Bledu, ale po příjezdu do hotelu s termálním bazénem nám to snad ani nevadilo.

V pondělí 17. června navštívila třída tercie představení divadla Polárka v Brně. Hra pojednávala o situaci u nás po válce, kdy komunisté „ve jménu republiky“ odposlouchávali, stíhali, vyslýchali, zavírali, nezřídka fyzicky týrali tzv. nepřátele státu. Z některých situací na jevišti šel děs, pochmurná atmosféra se přenášela i na diváky. A i když na konci byl hlavní strůjce zla potrestán, zmařené mladé lidské životy a doživotní traumata už sotva co napraví. Poučná hra, která ukázala studentům, jaká byla situace v 50 . letech ve všech zemích, které nastolily komunismus. Hra by měla být povinná, na zločiny komunismu se občas zapomíná…

Mgr. Marta Urbánková

Ve čtvrtek 30.května se třídy 1.A a kvinta jely podívat do přečerpávácí vodní elektrárny Dalešice v doprovodu třídních profesorek a profesora Zelinky. Hned po příjezdu nám paní průvodkyně objasnila celý chod elektrárny, z jakých částí se skládá a proč je důležitou součástí nedaleké jaderné elektrárny Dukovany. Také jsme měli možnost prohlédnout si vystavenou turbínu ze všech stran. Po výkladu jsme zhlédli film o průběhu stavby elektrárny a také jsme se hned několikrát dozvěděli, že patří pod skupinu ČEZ. Nakonec jsme se šli podívat do provozu na čtyři turbíny, kde nám paní průvodkyně popisovala, jak fungují. Druhá zastávka nás čekala v Mohelnské stepi. Tam jsme si udělali přírodovědnou vycházku a seznámili jsme se tak s dalšími druhy rostlin, což nám připomnělo exkurzi na Pálavě. Díky prohlídce elektrárny i stepi jsme se dozvěděli spoustu nových informací a jsme zase o něco chytřejší.

Byl to den 4. 6. 2019, kdy se třída sekunda s paní profesorkou Urbánkovou a paní profesorkou Lučnou vydala na dvoudenní výlet do Štramberka. Jakmile jsme přijeli do tohoto malebného městečka, ujaly se nás sympatické paní průvodkyně.
Pestrý program prvního dne zahájila návštěva jeskyně Šipka a takzvaná "Stezka českých velikánů," při které jsme potkávali busty významných osobností od Tomáše Garrigua Masaryka až po Leoše Janáčka. Dále následovala střelba z kuše a cesta na Štramberskou trúbu. Po zdolání všech nekonečných schodů nás ohromil nádherný výhled. Pak nás čekal oběd. Posíleni a nabiti novou energií jsme se vrátili na náměstí a naučili se péct Štramberské uši. Zaujala nás i výprava do terária. Majitel nám představil různé druhy živočichů a na závěr prohlídky také předvedl krmení obrovské želvy. Náš celodenní program zakončila adrenalinová jízda na čtyřkolkách. Když jsme se po menším bloudění zdejšími „zkratkami“ konečně dostali do rekreačního střediska Svatá Kateřina, odpočinuli jsme si sportem a snědli dobrou večeři.

Dne 4.6.2019 se třída kvarta v doprovodu paní učitelky Milfortové a paní učitelky Hortvíkové vydala na dobrodružnou cestu za Polárkou. Ráno jsme se postupně všichni vměstnali do vlaku směr Brno. Po úspěšném dopravení se na zastávku jsme se vydali hledat cestu do Divadla Polárka. Zde jsme shlédli příběh o Siddhártovi a jeho kamarádovi, kteří se podle starého Indického náboženství snažili dosáhnout nirvány. Povedlo se to však jen Siddhártovi. Ten se to snažil svému příteli usnadnit, ale když mu vysvětloval způsob jak milovat vše ve svém okolí, došel k názoru, že když se moudrý snaží vysvětlit něco hlupákovi, bývá potom on sám za hlupáka. Mě osobně tento příběh zaujal. Jiným mohl připadat nudný nebo zvláštní. Divadlo skončilo dříve, takže jsme se prošli po Brně. Jsme rádi, že jsme konečně jeli někam na výlet.

Johana Havrdová, IV.

Praha, město plné památek, na které se sjíždí davy zvědavých turistů. Dne 14.5. zde zavítala i naše třída navštívit Senát Parlamentu ČR spolu s panem profesorem třídním a paní profesorkou Stonawskou. Bylo nám tak velkou ctí vstoupit do Valdštejnského areálu, který patří k nejpozoruhodnějším ve střední Evropě. Tomu může vděčit díky své barokní architektuře a nádherné výzdobě. Při prohlídce se nás chopila velmi příjemná paní průvodkyně, která si naši báječnou skupinku nemohla vynachválit. Všichni totiž bedlivě poslouchali a těšili se na nové informace. Rovněž většina rozluštila nástropní fresky, aby reprezentovala naše gymnázium. Také byla možnost nahlédnout do Jednacího sálu, kde se konají schůze, konference či veřejná slyšení. Po odchodu jsme se vraceli nabití vědomostmi, ale tímto náš výlet zdaleka nekončil. Na nádvoří se promenádovali pávi, jeden krásnější než druhý.
Ovšem co všechny krapet zklamalo, bylo počasí. Zamířili jsme tedy směrem k Pražskému hradu, ale ještě před tím nám byl dán rozchod přímo v jedné z nejdražších uliček, kde pyšně stojí hostinec U dvou slunců. Naproti se nachází čokoládovna, kde mnozí labužníci smí ochutnat speciální druhy čokolád. Co se týče cen, tak na jednom kousku pizze si v takové prestižní uličce můžete pochutnat za krásných 90 Kč. No nekupte to!

Arcibiskupský zámek, Baroko, Carský pokoj, Čokoládovna, Dějepis, Exkurze, Foucaultovo kyvadlo, Goliášová, Historie, Interiéry, Jezírka, Kolonáda, Lučná, Morava, Nádvoří, Olomouc, Pátek, Qětiny, Růžička, Říšský sněm 1848, Septima, Třetí A, UNESCO, Věž, Zahrada

Jak daleko dokáže plivnout lama? Kolik metrů by musel skočit nejvyšší člen naší výpravy, aby se vyrovnal některým zvířatům? Uloví gepard antilopu? Kolik stojí krmení pro tygry na jeden měsíc? Proč dostává lední medvěd lepší ryby než medvěd hnědý? Které zvíře vypadá jako špatně naprogramovaný robot? Proč se Wolverine jmenuje po rosomákovi? Jak zábavné je krmení surikat? Žije v zoo zvíře, které má stejné iniciály jako já? Na jaký zvuk reaguje smečka vlků arktických hromadným vytím? Který plaz se podobá plastové hračce? Odpovědi nejen na tyto otázky dostali nebo si sami vypočítali studenti třetích ročníků, kteří se zúčastnili matematické exkurze do brněnské zoologické zahrady. Netradiční propojení matematiky a biologie proběhlo v pondělí 20. května a nebýt deštivého počasí, exkurze by neměla chybu. Děkujeme paní profesorce Dvořákové za zajímavě strávené dopoledne.

Studenti tříd VII. a 3.A

Je pátek 17. května a před námi nový den. Jaký asi bude? Prima jede totiž na svůj první společný výlet. Cíl je jasný. Dvě hodinky v autobusu a Kopřivnice nás vítá slunečným počasím. Rozdělte se na dvě skupiny. Jedna si vyzkouší role záchranářů a druhá prověří zdatnost na horolezecké stěně a lanových překážkách. Po hodince jsme se vyměnili a nikomu se nechtělo vysvlékat postroj.
Zavřeme pusy, jdeme kousek lesíčkem...říká naše instruktorka. Čeká nás oběd. Někteří si dají kuřecí paličky s bramborem, ale jednotlivci upřednostní meruňkové knedlíky. Mňam.

1.A vyrazila na již tradiční vzdělávací exkurzi na Pálavu. Exkurzi jsme započali ráno, srazem v Bučovicích, kdy jsme před sebou měli nejméně dvě hodiny cestování. Po příjezdu jsme uviděli vzhled ubytovny a přemýšleli jsme, zda není šance se ještě vrátit, avšak marná snaha. Čekala nás první výprava do přírody v doprovodu s profesorem Stavělíkem a profesorkou třídní. Pan profesor nás neochudil o výklady a zajímavosti, které věděl. Ve zkratce jsme viděli spoustu nových, ale i nám známých rostlin, nechyběl ani otravný hmyz a brouci. Nemohla také chybět návštěva Dívčího hradu. Čím více bylo hodin, tím více přibývalo stížností na hrozné kopce a bolest nohou. I přes to, jsme všichni měli dobrou náladu, protože se správnými lidmi, krásným počasím a krásnou krajinou okolo, to šlo samo.



Druhý den se odehrával ve stejném duchu. Dobrá nálada nás nepustila, akorát síly ubývaly. Navštívili jsme jeskyni na Turoldu, vyšli nové a náročnější kopce, ztratili a poté zase našli pár jedinců. Pak, už jsme si jen dali sladkou odměnu v Mikulově a byl čas vrátit se domů. Exkurze nám hodně dala, jak stmelené přátelství, tak nový pohled na Pálavu.

  Michaela Pelcová

V pátek 10. května třídy kvarta a kvinta vyjely již v sedm ráno z autobusového nádraží spolu s profesorkou Gálovou a profesorem Zelinkou. Pan řidič byl skvělý, rychlý a zodpovědný, takže jsme se bezpečně dostali na místo - do Velkých Losin - o hodinu dříve, než se předpokládalo, a tak jsme se rozhodli odpočinout si po dlouhé cestě do Jeseníků v restauraci U Mrázků. Procházka nepřipadala v úvahu, protože pršelo, ale nám posezení v teple vůbec nevadilo.
Rozdělili jsme se a po třídách se vydali na prohlídku ruční papírny ve Velkých Losinách. Muzeum bylo dobré, ale mnohem záživnější byl minifilm o ruční výrobě papíru a prohlídka přímo v prostorách pracoviště, kde jsme s obdivem pozorovali pracující zaměstnance.

Byl šestnáctý duben a na vlakovém nádraží v Bučovicích se sešla třída kvinta a naše dvě skvělé profesorky - Gálová a Hortvíková. Někdo měl velkou krosnu, někdo malý batůžek a spacák, ale všichni se už tehdy nemohli dočkat, až to všechno uvidí.
Cesta nás všechny bavila, měli jsme ještě dost energie, a zatímco my jsme se chýlili k lavičkám se svačinami, paní profesorky se pídily po dobré kávě - asi aby jim s námi ta trpělivost vydržela! Mířili jsme do Dolních Věstonic a pohled z autobusu na Nové Mlýny byl impozantní, nebyl snad nikdo, kdo by nekoukal z okna. Mnohem impozantnější ale byl pohled na onu Pálavu a představa, že tohle všechno vyšlapeme. Ubytovali jsme se, najedli a vyrazili přes vesnici nahoru na Děvín. Míjeli jsme vinohrady a pod námi se leskla obrovská nádrž skýtající něco, co naše pohledy stále přitahovalo. Paní profesorky ale přitahovala spíše flóra a fauna, kvůli které jsme tam vlastně byli. Bylo úžasné, jak paní profesorka Hortvíková hravě rozpoznala všechny rostliny a zařadila je do čeledí. Já osobně díky ní již poznám rozdíl mezi broukem a plošticí. Děkuji!
Jakmile jsme dorazili na ubytování, počáteční únavu jsme hodili za hlavu a trávili čas společně. Dokonce i většina z nás brzy usnula.

Po krásných slunných velikonočních dnech se budoucí maturanti vypravili v úterý 23. dubna na exkurzi po vídeňských památkách. Ještě v Mikulově to vypadalo, že se meteorologové snad mýlili a pršet nebude. Ale s příjezdem k zámku Belvedere už „stěrače stíraly“ a účastníci zájezdu chystali deštníky. V obrazové galerii Belvederu jsme byli v suchu,ale tradiční okruh od parlamentu přes radnici, divadlo, park s kašnou císařovny Sissi, Hofburg, ulice Kohlmarkt a Graben k chrámu sv. Štěpána jsme absolvovali pod deštníky. Všichni tedy uvítali krátké volno, aby se mohli uchýlit do některé kavárny a osušit vlhké bundy nad sachrem a kávou (možná někteří dali i tradiční vídeňský řízek…). Na závěr jsme navštívili kapucínskou hrobku, kde leží pohřbeni významní Habsburkové v honosně zdobených sarkofázích.
Bohužel se nevyplnilo krásné německé úsloví: Wenn die Engel reisen, scheint die Sonne. Nebo že by ve 4. A a v oktávě nebyli andělé?