... vyjeli v posledním únorovém dnu studenti primy až kvarty. Navštívili představení Robinson Crusoe, které na motivy slavného románu Daniela Defoa zrežíroval Ondřej Elbel.
Celou hru odehrálo pouze pět herců, někteří ve dvojrolích. Publikum i účinkující se dobře bavili- třeba režijními nápady, vtipnými kostýmy, dramatickým zemětřesením, scénkou s lidojedy nebo Pátkovými jazykovými pokroky.
Polárka pobaví děti i dospělé. Vřele doporučujeme!

Mgr. Marta Urbánková

Tématem XX. ročníku výtvarné soutěže Dva světy vyhlašované DDM Junior v Brně byl letos Svět dětí – svět dospělých. Jubilejního ročníku se zúčastnilo 405 dětí, mládeže a školních kolektivů z Brna a Jihomoravského kraje.
V hlasování odborné poroty v kategorii mladších studentů byla udělena dvě 1. místa, obě získali studenti naší školy: Matouš Čiháček z kvarty a Aneta Chmelařová z tercie. V hlasování veřejnosti získala 3. místo Barbora Kokešová z kvarty. V kategorii SŠ získali 1. místo díky hlasování veřejnosti Regina Kohoutková a Jan Kubek ze sexty. Všem oceněným výtvarníkům gratulujeme.
Vítězné práce jsou od 25.2.2013 vystaveny v prostorách knihkupectví Barvič & Novotný v Brně a na www.barvic-novotny.cz., kde bude možnost vybrat další vítěze v březnovém internetovém hlasování.

Mgr. Marta Lučná, vyučující Vv

Prostorově nevelké divadlo Polárka v Brně předvedlo v pátek 18. ledna 2013 studentům I.-IV. zajímavé představení. Hrály se Čapkovy Povídky z jedné a z druhé kapsy převedené do jevištní podoby. Herci předvedli s minimem rekvizit a kulis několik zdánlivě detektivních , ve skutečnosti ale psychologických povídek, nutících k zamyšlení nad pravdou: Může mít každý svou pravdu? Co je vlastně pravda? Lze ji poznat?
Starší studenti jistě pochopili, že Čapkovi nejde o vyřešení záhady a ani náhodou u něj neplatí, že „pravda vítězí“. Mladší ročníky se určitě také dobře pobavily, například vynikajícími hereckými výkony, režijními nápady, vtipným textem. Asi by se nenašel nikdo, koho představení nudilo.
Těšíme se zase někdy do Polárky a zájemcům o divadlo vřele doporučujeme!

Mgr. Marta Urbánková

Třída sekunda si v pátek 4. ledna zkusila zahrát v hodině literární výchovy divadlo. Na programu byly Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert, známá pohádková hra Jana Drdy. O role Plajznerky, čerta a kováře byl velký zájem, muselo se losovat, kdo bude tím "vyvoleným". A to i přesto, že museli účinkující zpaměti zvládnout několik stran textu. Nicméně role se rozdaly, studenti si donesli nejnutnější rekvizity (hlavně čertovské rohy), napekly se buchty a představení mohlo začít. Vůbec nevadilo, že postel nahradily dvě židličky a duchnu ručník. Herci i publikum se dobře pobavili a vyučující v roli režisérky objevila několik výrazných dramatických talentů. Představení určitě nebylo poslední...
Mgr. Marta Urbánková

Tradice na našem gymnáziu opět ožila!
Úterní podvečer patřil opět jako každý rok třídám primě a sekundě. Přišla maminka, tatínek, babička, i děda si našel čas a aula se zaplnila tóny vánočních melodií. Nejen těch zpívaných, ale i hraných na hudební nástroje, které zazněly na koncertě nejmladších. Přidal se i komorní pěvecký sbor.
Velké poděkování patří všem účinkujícím, každému hlasu v šedesátičlenném sboru obou tříd.
Velký potlesk rovněž všem sólistům, kteří zahodili trému a vystoupili.
Tradici dodržíme letos i během pátečního dopoledne. Sejdeme se všichni v aule, poslechneme, zazpíváme a s přáním šťastných a veselých se rozejdeme na vánoční prázdniny.

Mgr. Bronislava Handrlová

K době vánoční patří nepochybně cukroví a dobré jídlo, svíčky, adventní věnec… Ale také zklidnění, zamyšlení a zkoumání vlastního nitra. K těm posledně jmenovaným velkou měrou přispělo vystoupení žesťového kvintetu Musica animae v úterý 11. prosince 2012. Toto hudební uskupení nám poskytlo možnost poslechnout si celou řadu známých i méně známých vánočních melodií v úpravě pro pět dechových nástrojů, klávesy a zpěv. Doprovodné slovo nám přineslo oživení vědomostí o historii i současnosti slavení vánočních svátků nejen u nás, ale i ve světě. Se zatajeným dechem jsme poslouchali koledy české, anglické, francouzské, skladby z období renesance i ze současnosti. Hudba nás chvílemi jen tak laskala, z toho se do nás žestě opřely plnou silou a slavnostní tóny se nesly školní aulou, zaplněnou studenty nižších ročníků. Škoda, že na ty starší se tentokrát nedostalo. Byl to neobyčejný zážitek.
Ing. Jan Souček

     F O T O G A L E R I E

Ráno jako každé jiné. V pokoji je něco jinak. Dívám se na kalendář. 1.prosince 2012. Vedle postele visí krásné bílé, skoro svatební šaty. No jo, je to tady. Naše rozloučení s tanečními. Naše poslední „absolventské“ vystoupení. ZAKONČENÁ!
Je devět hodin. My holky z 2.A a ze sexty spěcháme ke kadeřnici, na líčení a podobně. No říkám to pořád, kluci to prostě mají mnohem jednodušší. Den uběhne jako voda. Naobědvat se, sehnat ještě chybějící silonové punčochy. Světle hnědé nebo tmavě? A do toho drdolu perličky, korunku nebo kytku? Celý den se řeší jedno dilema za druhým.
Bílé šaty jsou sice krásné, ale nikoli pohodlné. Maminka i jiní příslušníci rodiny pomáhají. Utáhnout šatičky tak, aby to nepadalo. „Škrtí?“. „Ne, jenom v tom nemůžu dýchat!“. „A vydržíš to, nebo to chceš povolit?“. „Ne, to snad povolí samo!“.

Od 22. do 28. listopadu probíhá v Praze, Brně a Českých Budějovicích festival francouzských filmů, který se snaží frankofilům i jiným zájemcům o francouzský film zprostředkovat to nejlepší z francouzské kinematografie.
26. listopadu tedy vyrazilo "jedenáct statečných" s profesorkami Nedělovou a Moučkovou v odpoledních hodinách do Brna. V kině Art jsme shlédli psychologický film Mon oncle d´Amérique (Můj strýček z Ameriky) režiséra Alaina Resnaise, který svým pojetím mnohé studenty překvapil. Prolínající se osudy tří hlavních postav, doprovázené fundovaným výkladem skutečného francouzského vědce a odborníka na psychologii dr. Henriho Laborita i názorné ukázky pokusů s laboratorními krysami – to všechno vyžadovalo pozorné sledování děje.

V úterý 13. listopadu se v každoročním LISTOVÁNÍ tentokrát představili herci Městského divadla Brno Lenka Janíková a Jakub Zedníček. Pro nižší i vyšší stupeň gymnázia předvedli čtení z díla K.H. Borovského, od jehož narození uplynulo loni 190 let.
Velmi netradiční způsob, jakým herci Havlíčkovo dílo přiblížili našim studentům, se setkal s velkým ohlasem. Zvláště Tyrolské elegie v podobě rapu slavily velký úspěch a v dnešní době, kdy tzv. klasici vyvolávají v teenagerech (mírně řečeno)chladný nezájem, ne- li přímo odpor, je volba Havlíčkova díla určitě sázka do loterie. Ale vyplatila se. Alespoň v to profesorky české a světové literatury pevně doufají.....

Za vyučující české a světové literatury R. Nedělová.

     F O T O G A L E R I E

Dne 25. září 2012 jsme se v rámci výtvarné výchovy vrátili do dětských let a navštívili výstavu o stavebnici Merkur v bučovickém zámku. Dozvěděli jsme se zajímavosti z historie stavebnice, kterou do muzea zapůjčil sběratel Jiří Mládek. Prohlédli jsme si obrovské modely sestavené z malých kovových dílků (například ruské kolo, kostel, letadlo nebo jezdící vláček) a na závěr si zkusili sami něco postavit.

Za třídu 2.A Karolína Stránská

    V pátek 25. 11. 2011 se studenti kvarty a sekundy společensky ustrojili a naplněni očekáváním vyrazili do brněnského divadla Radost na jevištní příběh o pěti kamarádech nazývajících se Rychlé šípy. Východiskem ke hře je kreslený seriál Jaroslava Foglara, který v roce 1938 začal vycházet v časopise Mladý hlasatel.
Zdatní divadelní herci přestrojení za proslulé „gentlemany“ - Mirka Dušína, Jarku Metelku, Jindru Hojera, Červenáčka a Rychlonožku nešetřili elánem a rolí se ujali s velkým nasazením. Příkladnost a ušlechtilost hrdinů byla trochu nadsazená, to ale rozhodně nevedlo k zesměšňování kladných vlastností. Myslím, že obsazení nemohlo dopadnout lépe.
Režisér Vlastimil Pešek do hry nezapomněl zakomponovat ani silnou dávku humoru a nadhledu. Na druhou stranu nostalgický obdiv ke světu také nechyběl.

Dne 22.11.2011 se v tělocvičně našeho gymnázia konalo naučné představení souboru Pernštejni, které nám ukázalo něco málo z historie. Jádrem byla doba starého Říma. Skvělí herci nám ukázali, jak se za této doby bojovalo a pár dobrovolníků mělo možnost vyzkoušet si formaci proslulé „želvy“. Dále také živý žebřík, který rovněž tvořili studenti. Také jsme se něco dozvěděli o několika římských císařích a jejich vládě. Přestavení bylo zábavné, poučné a velmi povedené. Myslíme si, že se představení všem líbilo a doufáme, že nás něco podobného v blízké době ještě čeká.

Burianová, Žižlavská 1. A

   Ve čtvrtek 14. října se konečně podařilo uskutečnit malé divadelní představení, které studenti tehdejší kvarty, nyní kvinty, nacvičili již na konci minulého školního roku.
Jednalo se o dramatizaci básně Jacquese Préverta, „Jak namalovat podobiznu ptáka“ (Comment faire le portrait d´un oiseau). Po malých dohadech, jak má vlastně celé představení vypadat, se studenti rozhodli pro počítačovou prezentaci a scénické čtení. Jako pozadí posloužil parčík u Základní umělecké školy a do realizace divadla se zapojili všichni studenti. Výsledek jejich snažení mohli posoudit jak jejich spolužáci ze skupiny němčiny, tak p. prof. třídní K. Dvořáková a p. prof. Moučková.
Jinou dramatizaci básně J. Préverta (Déjeuner du matin) nacvičili také studenti 3.A.Také toto představení bylo zdokumentováno na několika fotografiích.
Doufejme, že další divadelní představení ve francouzštině budou následovat i v tomto školním roce.
R. Nedělová, vyučující francouzštiny.

     
   F O T O G A L E R I E

   Po všech těch nevydařených chladných „jarních“ dnech přišly konečně i ty vydařené. A tak se třída tercie v čele s paní profesorkou Hlaváčkovou rozhodla zpestřit si hodinu výtvarné výchovy.
Bylo to trochu jako v dřívějších dobách, místo pouhého malování na kus papíru jsme si čmárali po částech těla. Nebyl to náš výmysl, ale inspirovali jsme se technikou, která se rozvinula již v 60. letech 20. století, nazvanou BODYPAINTING. Opravdového rozkvětu se toto odnoží výtvarného umění dočkalo až v 90. letech a rozšířilo se do celého světa. Malíři, kteří se tímto stylem zabývají, používají hlavně nahá ženská těla, což by v našem případě nebylo zrovna morální, a tak jsme si my museli vystačit s rukama a nohama.
Bylo to příjemné odpoledne a za celou tercii tímto děkujeme paní profesorce.

Alena Dítětová, III