V pátek 15. 6. jsme se po dvou letech usilovného studia němčiny, kdy už jsme (s malou dopomocí) schopni přelouskat několik vět z receptu, dohodli s paní profesorkou Urbánkovou, že si uvaříme císařskou pochoutku – trhanec. K tomuto účelu nám byla propůjčena sborovna a po dohodě s paní profesorkou Handrlovou i hodina češtiny.

Pojedeme do přírody nebo do civilizace?
Příroda přehlasovala civilizaci jednoznačně. Vlakem jsme vyrazili přes Brno do Tišnova a Nedvědice. Vlevo na nás mával hrad Pernštejn.,,A to nebyl Karlštejn?“ ,,Ne, Andělko, nebyl…!“
Dva kilometry do kopečka a malinovka u občerstvení.
Prohlídka hradu byla záživná a říkáme to s přesvědčením.
Pak najít červenou turistickou značku směr rekreační středisko Prudká. Cesta nebyla prudká, ale pomalá a zdlouhavá.
,,Už tam budem? Jak dlouho ještě?“
,,Dlouuuuuuuuuuuuho...“
Konečně vidíme chatičky a později i postýlku.Ale omyl. Nohy nás vůbec nebolí, protože fotbálek je lákavý sport. A přidáme i volejbal. Nebo plácanou? A večer si dáme táboráček s ukulele a zpívání.
Ráno bylo za chvilku, relaxace u bazénu nebo na hřišti s míčem byla dobrá volba.
A pak už jen mávnout na znamení a vláčkem domů.

A na výlet zase za rok…?

Ach synku, synku, doma-li jsi… Slova známé lidové písně zahájila pondělní slavnostní sázení lípy v areálu školy. Za harmonikového doprovodu Jana Zbožínka ji zazpívali studenti kvarty. V 9 hodin byla lípa zasázena a studenti primy, sekundy, tercie a kvarty ji malým slavnostním shromážděním před školou uvítali v našem areálu. Po úvodních slovech pana ředitele Jiřího Vlčka promluvil pan profesor Jan Růžička, aby připomněl důležité body ke stému výročí založení republiky a vyzdvihl tento památný akt. Závěrečná slova patřila panu starostovi Jiřímu Horákovi, který zdůraznil sounáležitost města a naší školy a zdůvodnil tak účel výsadby v našem areálu. Symbolicky pak každý z nich přihodil část zeminy k lípě.
Slavnostní chvíli podtrhlo slunečné počasí.
Mgr. Bronislava Handrlová

Před výletem.

Paní profesorko, co tam budem dělat?
Je tam Stezka v oblacích, takže si uděláme výšlap asi 4 km ke Stezce a zpátky pojedem lanovkou.
A nešlo by to opačně?
Ne.
Tak jo.

1. den – výšlap na horu Slamník ke Stezce v oblacích.

Ten pes z penzionu jde s náma, on se určitě ztratí. Nooo, teď ho málem přejelo auto. Paní profesorko, nemáte telefon na toho chlapa z penzionu?

Ve středu 13. června se Bučovice a zřejmě celá Morava probudily do pošmourného rána. Déšť byl na spadnutí, a tak jsme se museli na výlet vybavit pláštěnkami a deštníky. Vyslali jsme několik prosebných pohledů směrem k obloze a statečně nastoupili do autobusu, abychom se vydali vstříc zážitkům v historickém městě Příbor.
Po příjezdu na místo se sice sluníčko stále neukazovalo, ale snad to ani nevadilo. Ujali se nás mladí průvodci, kteří nás zavedli nejprve k domu známého příborského rodáka Sigmunda Freuda; tady se někteří statečně položili na Freudovu pověstnou pohovku, ale když se nedočkali žádné psychické pomoci, raději pokračovali do útrob Freudova domu a posléze historickými uličkami kolem kostela do piaristické klášterní zahrady. Tady čekala na všechny bylinková zahrádka a potom bylinková čajovna. Každý si mohl namíchat svou originální bylinkovou směs a po spaření horkou vodou vypít jako životodárný lektvar.

Tercie se v pořádku vrátila ze sportovního kurzu v Březové. Zajímavé, až neuvěřitelné, že? Ale je tomu opravdu tak. I žáci třídy, jako je letošní tercie, se dokáží po týdnu plném střílení z polorozbitých plastových zbraní v airsoftu, šplhání po nervy a dlaně ničících lanech v něčem jako lanové centrum, ježdění na ,,Jarouškovi“ (jméno KONĚ…kdyby náhodou), pocení barviček po velice dramatických akcích v paintballu, velkých horolezeckých výkonů na zdech určených pro tuto činnost, velice ladných a krásných bungee skoků, při kterých se museli ze začátku držet černého cosi, mírumilovných her na raftech, při kterých ROZHODNĚ NIKDO NEDOSTAL PÁDLEM DO HLAVY!!(že nejmenovaná osobo s utopeným mobilem?), smysluplných konverzací v pozdních večerních hodinách na veřejných záchodcích s dlouhovlasým Slovákem, který vypadal se svou kápí a mužným podnosním vousem jako pedofilní vodník, profesionálních tanečních pohybů na místní diskotéce s Dýdžejem, který má velký smysl pro hudbu dnešní doby, to vše samozřejmě za dohledu nebojácných, života a nadšení plných paní profesorek a všedovolujícím instruktorem, který stál vždy při nějakém problému při nás, aby nám pomohl (až na problémy záchodové), a na kterého nikdy nezapomeneme, vrátit v plném počtu a ve zdraví domů.

-pádlem praštěný Radek Pflimpfl

Okresní kolo v atletice ZŠ začalo kategorií s ročníkem narození 2002-2004 v úterý 10. 5. na atletickém stadionu ve Vyškově. Družstvo Gymnázia a OA Bučovice přicestovalo jak v dívčí, tak v chlapecké sestavě. Konkurence byla obrovská, hoši se měřili s dalšími třinácti celky, dívky s jedenácti. Ve slunném dopoledni bylo vidět spoustu vynikajících výkonů. Hoši ve složení Hugo Grebec, Tomáš Zbytek, Robert Gonda, Václav Chmelař, Marek Doležal, Jan Zbožínek, Jan Lipenský, David Mládek a Tomáš Fryč vybojovali sice pouze jednu individuální medaili zásluhou Gondy, který získal první místo ve skoku vysokém výkonem 165 cm, ale díky bodům zbytku družstva se hoši udrželi v první polovině závodního pole. Nejužitečnějším článkem družstva byl Doležal, který se umístil mezi 111 závodníky bodově na sedmém místě, zdatně mu sekundoval Chmelař z desáté pozice.

Projekt Můžeš to změnit přiměl několik desítek středoškoláků v Jihomoravském kraji, aby se zamysleli nad tím, co se jim v jejich okolí nelíbí, a přišli s návrhem na zlepšení dané situace. S přípravou realizace svých plánů se obrátili na komunální politiky a pracovníky různých institucí. Vyvrcholením projektu byla soutěžní konference uskutečněná 26. dubna 2018 v sále Nové radnice v Brně, na které dvanáct neúspěšnějších týmů prezentovalo své záměry. Z Gymnázia a OA Bučovice se jí zúčastnila pětice žáků 2. A – Markéta Čermáková, Anna Jeřábková, Veronika Králová, Patrik Pinčiar a František Zubek, další tým tvořili Marek Filip a Jakub Charvát z 3. A.
Dvanáct prezentovaných návrhů se výrazně lišilo finančními náklady, rozdílná byla také jejich připravenost a reálnost. Všechny však byly představeny názorně a kultivovaným způsobem, takže posluchače z řad středoškoláků, učitelů, členů studentských organizací a politiků (od komunálních po celostátní zastupitelské orgány) nepochybně zaujaly.

Kam jsme jeli ve středu 2. května? Do Brna na exkurzi. Chtělo se nám chodit pěšky? Samozřejmě ne! Jeli jsme tramvají. Můžu si k vám přisednout? Ne. Aldo, koupil sis jízdenku na tramvaj? Co? Měli všichni jízdenku? Copak jsme někdy něco měli všichni? Je jízda šalinou vždy rychlejší? Ne, pokud řidička na zastávce neotevře dveře. V našem případě tedy rychlejší rozhodně nebyla. Co se nám přihodilo cestou na Moravské náměstí? Část studentů správně vystoupila na tramvajové zastávce poblíž Židovského muzea Praha, ale ostatní museli jet dál, protože řidička prostě zavřela dveře a pokračovala v jízdě. Jaké jsou povolené ztráty? Přesně tolik studentů, kolik jsme jich nechali na tramvajovém ostrůvku.

Festival RE:PUBLIKA 1918/2018 připomene sté výročí vzniku samostatného Československa. „Chceme, aby lidé zapátrali a přinesli nám fotky i s jejich příběhy, ze kterých vytvoříme jedinečný archiv vzpomínek," uvedl kreativní ředitel festivalu Pavel Anděl. Skupina studentů třídy kvarty se do této výzvy zapojila také. Výsledkem je krátký film inspirovaný fotografií Josefa Trakače, osobnosti spjaté s naším gymnáziem.

Dne 6. 4. 2018 se studentka Marie Holíčková z kvinty zúčastnila krajského kola biologické olympiády. Téměř čtyřicet nejlepších studentů z celého kraje se v Brně utkalo v biologických disciplínách, jako jsou poznávání rostlin a živočichů, teoretický test a praktický laboratorní úkol. V obrovské konkurenci se rozhodně neztratila, prokázala výborné znalosti a umístila se na devátém místě. Marušce gratulujeme k výbornému výsledku a přejeme další úspěchy.
Dne 12. 4. 2018 se naše studentky zúčastnily okresního kola biologické olympiády ve Vyškově (kategorie D). Příležitost poměřit vědomosti i praktické zkušenosti měly se studenty dalších škol našeho okresu.

V den plánovaného výletu by asi každého nepříjemně překvapil pohled na husté provazce vody, stékající z těžkých mraků. Mnozí se již vzdávali naděje, že se exkurze vydaří, a ti pověrčiví v duchu svalovali vinu na profesorku Beinhauerovou jako na patronku nepříhodného deště.
Sraz byl domluven na sedm hodin na autobusovém nádraží. 7:01 se začali shromažďovat první účastníci zájezdu, kteří se poté více či méně promáčení hrnuli do autobusu.