Dlouhé Stráně a Velké Losiny - exkurze
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 17. 05. 2019V pátek 10. května třídy kvarta a kvinta vyjely již v sedm ráno z autobusového nádraží spolu s profesorkou Gálovou a profesorem Zelinkou. Pan řidič byl skvělý, rychlý a zodpovědný, takže jsme se bezpečně dostali na místo - do Velkých Losin - o hodinu dříve, než se předpokládalo, a tak jsme se rozhodli odpočinout si po dlouhé cestě do Jeseníků v restauraci U Mrázků. Procházka nepřipadala v úvahu, protože pršelo, ale nám posezení v teple vůbec nevadilo.
Rozdělili jsme se a po třídách se vydali na prohlídku ruční papírny ve Velkých Losinách. Muzeum bylo dobré, ale mnohem záživnější byl minifilm o ruční výrobě papíru a prohlídka přímo v prostorách pracoviště, kde jsme s obdivem pozorovali pracující zaměstnance.
Vrátili jsme se k Mrázkům ochutnat místní smažák a pak nás pan řidič vyvezl přes nepříjemné serpentiny až k dolní nádrži Dlouhé Stráně. V infocentru nám pustili film, ale bůhví, jestli jsme už byli tak unavení, nebo to bylo tak nezáživné, ale v té tmě se dobře usínalo, takže si z toho filmu nikdo nic moc nepamatuje. Opět nás ale potěšila prohlídka provozu elektrárny, kam jsme se dostali dlouhým tunelem podél obrovských rour, kterými přitéká voda k turbínám. Vymýšleli jsme různé tragické scénáře, jak nás v tunelu zaplaví voda, ale nakonec jsme se zdraví dostali ven. Pak nás pan řidič vyvezl až k horní nádrži, kde byl krásný výhled. Bylo docela hezky, člověk si najednou připadal, jakoby byl v oblacích. Někteří se šli okolo přehrady projít, jiní se podívali dolů a vrátili se. To jsem byla ale naneštěstí jen já a dvě spolužačky, protože najednou začalo prudké krupobití a silný déšť, který nás tři nezasáhl, ale všichni se vraceli promočení až na kost. Smůla byla v tom, že paní profesorka Gálová před vystoupením z autobusu řekla: ,,Nechejte si batohy tady, jdeme jen na čtvrt hodinky ven.", takže nikdo neměl u sebe pláštěnku a na trakaře z nebe (padaly i kroupy) větrovky vážně nestačily.
Vraceli jsme se domů celí zmáčení. Ale myslím, že to nikomu zase tak moc nevadilo. Exkurze se vydařila. Horní nádrž jsme viděli!! Myslím si, že ten adrenalin na konci za to stál.
Kristýna Mrázková, kvinta
Rozdělili jsme se a po třídách se vydali na prohlídku ruční papírny ve Velkých Losinách. Muzeum bylo dobré, ale mnohem záživnější byl minifilm o ruční výrobě papíru a prohlídka přímo v prostorách pracoviště, kde jsme s obdivem pozorovali pracující zaměstnance.
Vrátili jsme se k Mrázkům ochutnat místní smažák a pak nás pan řidič vyvezl přes nepříjemné serpentiny až k dolní nádrži Dlouhé Stráně. V infocentru nám pustili film, ale bůhví, jestli jsme už byli tak unavení, nebo to bylo tak nezáživné, ale v té tmě se dobře usínalo, takže si z toho filmu nikdo nic moc nepamatuje. Opět nás ale potěšila prohlídka provozu elektrárny, kam jsme se dostali dlouhým tunelem podél obrovských rour, kterými přitéká voda k turbínám. Vymýšleli jsme různé tragické scénáře, jak nás v tunelu zaplaví voda, ale nakonec jsme se zdraví dostali ven. Pak nás pan řidič vyvezl až k horní nádrži, kde byl krásný výhled. Bylo docela hezky, člověk si najednou připadal, jakoby byl v oblacích. Někteří se šli okolo přehrady projít, jiní se podívali dolů a vrátili se. To jsem byla ale naneštěstí jen já a dvě spolužačky, protože najednou začalo prudké krupobití a silný déšť, který nás tři nezasáhl, ale všichni se vraceli promočení až na kost. Smůla byla v tom, že paní profesorka Gálová před vystoupením z autobusu řekla: ,,Nechejte si batohy tady, jdeme jen na čtvrt hodinky ven.", takže nikdo neměl u sebe pláštěnku a na trakaře z nebe (padaly i kroupy) větrovky vážně nestačily.
Vraceli jsme se domů celí zmáčení. Ale myslím, že to nikomu zase tak moc nevadilo. Exkurze se vydařila. Horní nádrž jsme viděli!! Myslím si, že ten adrenalin na konci za to stál.
Kristýna Mrázková, kvinta