Výstava Titanic
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 14. 03. 2019 Letos to bude 107 let od potopení lodi Titanic. A nebyli by to studenti gymnázia v Bučovicích, aby se nerozhodli dozvědět se o tomto tématu něco více. Za zbylé peníze z lyžařského kurzu se rozhodly třídy 1.A a kvinta vyrazit na výlet, jehož náplní byla brněnská výstava Titanic.
Ve středu 6. 3. jsme tedy s paní profesorkou Gálovou, Mrázkovou a Goliášovou vyjeli vlakem z Bučovic a dopravili se na brněnské výstaviště, kde se výstava konala. Každý z nás dostal kartičku, na které byly identity lidí, kteří na Titanicu cestovali. Každý si pak na konci výstavy (ze seznamu cestujících) mohl ověřit, zda byl zachráněn nebo klesl pod hladinu ledového Atlantiku. Dostali jsme takové krabičky, které po stisknutí určitého čísla začaly povídat zajímavosti a fakta, která se tehdy stala. Bylo to legrační, jako mobilní telefony před třiceti lety.
Procházeli jsme se reálným prostředím Titanicu, nahlédli do kuchyně, prohlédli si jídelníček jednotlivých tříd (a že se dost lišil) a s obdivem si prohlíželi originální objekty vylovené přímo z vraku lodi. Každý z nás si pak mohl sáhnout na ledovec a představit si, v jak studené vodě tehdy lidé tonuli. Brrr! Byl to dost silný zážitek, člověk se vžil do zmatečné situace a uvědomil si, že lidská touha po přepychu často ústí v tragédii. Někteří z nás se ale velmi brzo vrátili do reality, to když na ně zničehonic křičel „sekuriťák“. Nezdálo se mu, že šestnáctiletí studenti jsou schopni absolvovat výstavu bez přímého dohledu učitelů! Ale ani tohle nám náladu nezkazilo, protože i tento pán je na naše paní profesorky krátký!
Konec výletu nám ještě znepříjemnila paní revizorka v tramvaji, která by bývala byla většině z nás dala vysokou pokutu, kdyby nebylo paní profesorky Mrázkové a jejích vyjednávacích schopností. Pak už se jelo domů, někteří z nás ještě v Brně zůstali a pokračovali v navozené prima náladě. Děkujeme za takový výlet paním profesorkám a těšíme se na další podobnou dobrodružnou cestu.
Kristýna Mrázková, kvinta
Ve středu 6. 3. jsme tedy s paní profesorkou Gálovou, Mrázkovou a Goliášovou vyjeli vlakem z Bučovic a dopravili se na brněnské výstaviště, kde se výstava konala. Každý z nás dostal kartičku, na které byly identity lidí, kteří na Titanicu cestovali. Každý si pak na konci výstavy (ze seznamu cestujících) mohl ověřit, zda byl zachráněn nebo klesl pod hladinu ledového Atlantiku. Dostali jsme takové krabičky, které po stisknutí určitého čísla začaly povídat zajímavosti a fakta, která se tehdy stala. Bylo to legrační, jako mobilní telefony před třiceti lety.
Procházeli jsme se reálným prostředím Titanicu, nahlédli do kuchyně, prohlédli si jídelníček jednotlivých tříd (a že se dost lišil) a s obdivem si prohlíželi originální objekty vylovené přímo z vraku lodi. Každý z nás si pak mohl sáhnout na ledovec a představit si, v jak studené vodě tehdy lidé tonuli. Brrr! Byl to dost silný zážitek, člověk se vžil do zmatečné situace a uvědomil si, že lidská touha po přepychu často ústí v tragédii. Někteří z nás se ale velmi brzo vrátili do reality, to když na ně zničehonic křičel „sekuriťák“. Nezdálo se mu, že šestnáctiletí studenti jsou schopni absolvovat výstavu bez přímého dohledu učitelů! Ale ani tohle nám náladu nezkazilo, protože i tento pán je na naše paní profesorky krátký!
Konec výletu nám ještě znepříjemnila paní revizorka v tramvaji, která by bývala byla většině z nás dala vysokou pokutu, kdyby nebylo paní profesorky Mrázkové a jejích vyjednávacích schopností. Pak už se jelo domů, někteří z nás ještě v Brně zůstali a pokračovali v navozené prima náladě. Děkujeme za takový výlet paním profesorkám a těšíme se na další podobnou dobrodružnou cestu.
Kristýna Mrázková, kvinta