Prima na výletě
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 15. 06. 2018Ve středu 13. června se Bučovice a zřejmě celá Morava probudily do pošmourného rána. Déšť byl na spadnutí, a tak jsme se museli na výlet vybavit pláštěnkami a deštníky. Vyslali jsme několik prosebných pohledů směrem k obloze a statečně nastoupili do autobusu, abychom se vydali vstříc zážitkům v historickém městě Příbor.
Po příjezdu na místo se sice sluníčko stále neukazovalo, ale snad to ani nevadilo. Ujali se nás mladí průvodci, kteří nás zavedli nejprve k domu známého příborského rodáka Sigmunda Freuda; tady se někteří statečně položili na Freudovu pověstnou pohovku, ale když se nedočkali žádné psychické pomoci, raději pokračovali do útrob Freudova domu a posléze historickými uličkami kolem kostela do piaristické klášterní zahrady. Tady čekala na všechny bylinková zahrádka a potom bylinková čajovna. Každý si mohl namíchat svou originální bylinkovou směs a po spaření horkou vodou vypít jako životodárný lektvar.
Osvěženi bylinkovými čajíčky jsme se po krátké prohlídce příborského náměstí, kde se v podloubí skrývaly různé obchůdky, lákající studenty ke koupi možných i nemožných věcí, vydali do restaurace na oběd. Kuřecí maso s pečenou rýží se někomu zdálo málo ostré, a tak červená čili omáčka zajistila ten správný říz. Po obědě se šlo na malou exkurzi do včelnice. Věděli jste, že včela za celý svůj včelí život vyprodukuje sotva malou lžičku medu? Viděli a slyšeli jsme hodně zajímavého a mohli jsme se podívat na včelstvo skutečně zblízka, protože jsme byli chráněni speciálními včelařskými klobouky se síťkou. Po zakoupení medových a voskových suvenýrů jsme se všichni odebrali do interaktivního pohybového centra, kde jsme si vyzkoušeli svoji fyzickou kondici a dozvěděli jsme se něco o zdravém životním stylu.
Závěr výletu se nesl v duchu karaoke – i když ne tak úplně; všichni hlasitým zpěvem hravě překřičeli i ne zrovna tichou skupinu Kabát nebo Evu Farnou. Aneta Langerová nikdy ani moc hlasitě nezpívala, takže její projev zanikl v hlasech zpívajících studentů úplně. Možná, že zpíval i pedagogický doprovod a pan řidič…
Rozpršelo se asi hodinu po našem návratu, takže, jak se říká, nezmokli jsme , už jsme tu!
Po příjezdu na místo se sice sluníčko stále neukazovalo, ale snad to ani nevadilo. Ujali se nás mladí průvodci, kteří nás zavedli nejprve k domu známého příborského rodáka Sigmunda Freuda; tady se někteří statečně položili na Freudovu pověstnou pohovku, ale když se nedočkali žádné psychické pomoci, raději pokračovali do útrob Freudova domu a posléze historickými uličkami kolem kostela do piaristické klášterní zahrady. Tady čekala na všechny bylinková zahrádka a potom bylinková čajovna. Každý si mohl namíchat svou originální bylinkovou směs a po spaření horkou vodou vypít jako životodárný lektvar.
Osvěženi bylinkovými čajíčky jsme se po krátké prohlídce příborského náměstí, kde se v podloubí skrývaly různé obchůdky, lákající studenty ke koupi možných i nemožných věcí, vydali do restaurace na oběd. Kuřecí maso s pečenou rýží se někomu zdálo málo ostré, a tak červená čili omáčka zajistila ten správný říz. Po obědě se šlo na malou exkurzi do včelnice. Věděli jste, že včela za celý svůj včelí život vyprodukuje sotva malou lžičku medu? Viděli a slyšeli jsme hodně zajímavého a mohli jsme se podívat na včelstvo skutečně zblízka, protože jsme byli chráněni speciálními včelařskými klobouky se síťkou. Po zakoupení medových a voskových suvenýrů jsme se všichni odebrali do interaktivního pohybového centra, kde jsme si vyzkoušeli svoji fyzickou kondici a dozvěděli jsme se něco o zdravém životním stylu.
Závěr výletu se nesl v duchu karaoke – i když ne tak úplně; všichni hlasitým zpěvem hravě překřičeli i ne zrovna tichou skupinu Kabát nebo Evu Farnou. Aneta Langerová nikdy ani moc hlasitě nezpívala, takže její projev zanikl v hlasech zpívajících studentů úplně. Možná, že zpíval i pedagogický doprovod a pan řidič…
Rozpršelo se asi hodinu po našem návratu, takže, jak se říká, nezmokli jsme , už jsme tu!