Anatomické muzeum Brno
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 19. 01. 2017Znáte to. Ráno se nasnídáte, sednete do vlaku a na stanici Bučovice vystoupíte. Ale dnes byla naše cesta mnohem delší.
Dojeli jsme až na konečnou, Brno hlavní nádraží. Potom jsme pokračovali autobusem ke Kampusu Masarykovy univerzity. Vešli jsme do budovy, pan profesor Zelinka a paní profesorka Štefková vybírali peníze a my jsme se rychle trochu najedli. Za chvíli přišla Lucka Ulrichová, bývalá studentka našeho gymnázia. Přivítala se s námi a odvedla nás do anatomického muzea. Tvoří ho dvě velké propojené místnosti s prosklenými vitrínami, které byly plné různých preparátů - od kostí až po srdce. Odložili jsme si bundy a batohy a začala naše prohlídka s výkladem Lucky a jejích přátel. Nejprve nám ukázali a popsali kosti lidského těla. Mohli jsme vidět jednotlivé kosti lebky z různých úhlů, rozdíly mezi kostmi muže, ženy a dítěte, kostry liliputa, trpasličí ženy i obra a mnohé kosti různých zvířat.
Lucka se nás zeptala, jestli někdo náhodou neví, kde je umístěna jazylka a paní profesorka Štefková hned odpověděla, že to ví přece všichni, protože jsme to letos probírali! Z kostí jsme pokračovali na svaly a orgány. Prohlédli jsme si tenké, tlusté a slepé střevo, apendix, hlasivky, hrtan, plíce, srdce, oči, mozek, svaly, šlachy a spoustu dalších věcí. Nejvíce zájmu sklidil vývoj a poruchy vývoje miminek - např. kyklop (mělo pouze jedno oko) nebo siamská dvojčata. Ke všem vitrínám nám naši průvodci pověděli mnoho zajímavostí. Během výkladu používali latinské názvy a občas se stalo, že si nemohli vzpomenout na český název, což bylo vtipné.
Vše jsme si ani nestihli pořádně prohlédnout a už jsme se šli podívat na knihovnu, obchod s předraženými knihami a kavárnu v kampusu, která byla nezvykle prázdná. Potom se s námi průvodci rozloučili a spěchali připravit se na zkoušky, které je ještě ten den čekaly. A nás čekaly už jen nákupy v Brně nebo cesta domů.
Adéla Koudelková, VII.
Dojeli jsme až na konečnou, Brno hlavní nádraží. Potom jsme pokračovali autobusem ke Kampusu Masarykovy univerzity. Vešli jsme do budovy, pan profesor Zelinka a paní profesorka Štefková vybírali peníze a my jsme se rychle trochu najedli. Za chvíli přišla Lucka Ulrichová, bývalá studentka našeho gymnázia. Přivítala se s námi a odvedla nás do anatomického muzea. Tvoří ho dvě velké propojené místnosti s prosklenými vitrínami, které byly plné různých preparátů - od kostí až po srdce. Odložili jsme si bundy a batohy a začala naše prohlídka s výkladem Lucky a jejích přátel. Nejprve nám ukázali a popsali kosti lidského těla. Mohli jsme vidět jednotlivé kosti lebky z různých úhlů, rozdíly mezi kostmi muže, ženy a dítěte, kostry liliputa, trpasličí ženy i obra a mnohé kosti různých zvířat.
Lucka se nás zeptala, jestli někdo náhodou neví, kde je umístěna jazylka a paní profesorka Štefková hned odpověděla, že to ví přece všichni, protože jsme to letos probírali! Z kostí jsme pokračovali na svaly a orgány. Prohlédli jsme si tenké, tlusté a slepé střevo, apendix, hlasivky, hrtan, plíce, srdce, oči, mozek, svaly, šlachy a spoustu dalších věcí. Nejvíce zájmu sklidil vývoj a poruchy vývoje miminek - např. kyklop (mělo pouze jedno oko) nebo siamská dvojčata. Ke všem vitrínám nám naši průvodci pověděli mnoho zajímavostí. Během výkladu používali latinské názvy a občas se stalo, že si nemohli vzpomenout na český název, což bylo vtipné.
Vše jsme si ani nestihli pořádně prohlédnout a už jsme se šli podívat na knihovnu, obchod s předraženými knihami a kavárnu v kampusu, která byla nezvykle prázdná. Potom se s námi průvodci rozloučili a spěchali připravit se na zkoušky, které je ještě ten den čekaly. A nás čekaly už jen nákupy v Brně nebo cesta domů.
Adéla Koudelková, VII.