Příběh končí...
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Hudba, tanec, výtvarná díla..., Vydáno dne: 07. 12. 2016Každý hezký příběh má svůj začátek a konec. I naše taneční exhibice „dotančila“ v sobotu 3.prosince 2016 závěrečnou prodlouženou do pomyslné cílové mety. Zázemí nám opakovaně poskytl nesovický kulturní dům, jehož prostory byly zcela vyplněny mixem předvánoční atmosféry, specifického vzrušení a slavnostní euforie, která byla patrná na všech zúčastněných. Doprovodné hudební produkce se bravurně zhostila skupina Panorama.
S prvními krůčky zahajovací polonézy jsme odstartovali poslední hodiny našeho tanečního maratonu. Nervozitu a obavy jsme postupně odhodili na parketu, abychom je nahradili pozitivnějšími pocity – bezprostředností a noblesou, které nám vydržely až do posledních tónů zahajovacího ceremoniálu.
Věrná a vítaná přízeň našich rodinných blízkých, kamarádů, známých nám vytvořila tolik potřebný doping, abychom zdárně vyplavili nashromážděný taneční adrenalin. Velké díky za účast a hlasitou podporu míří ke stolu našeho pedagogického sboru v zastoupení třídní profesorky Štefkové, třídního profesora Zelinky, paní profesorky Lokajové, Stránské, Milfortové a Vintrové. Věřím, že jsme jim poskytli skvělý zdroj zábavy, pobavení a odreagování. Na tanečním parketu jsme díky nim a našim rodinám neosiřeli a užili jsme si dosyta všech osvojených tanečních stylů, tvrdě a pracně vydřených při sériích nácviků. Že nejsme taneční „kopyta“, jsme dokázali především sami sobě.
Finálová tečka v podobě souboje vybraných tanečních párů, jejichž bodovým hodnocením byli pověřeni hostující profesorky a profesoři, vyprodukovala vítěznou dvojici Kateřinu Seluckou a Petra Santlera. Druhé místo vybojovali Aneta Kupková a Patrik Plavina. Třetí příčku si vytancovali Nikola Kupkova a Karel Mlčoušek.
Myslím, že tento večer jsme byli korunováni za vítěze všichni beze zbytku. Při nácvikových trénincích a závěrečných prodloužených nebyla nouze o okamžiky, kdy jsme zápasili sami se sebou, chybné taneční kroky retušovali úsměvem a nesmělým slůvkem „promiň“, vydali jsme ze sebe tunu energie a statečně zatínali zuby, když se nám nedařilo chytit rytmus. Vyhráli jsme všichni, už jenom svou účastí, zapálením a nadšením pro společně sdílenou věc. Přiučili jsme se principům většího respektu a vzájemné tolerance nejen na parketu, ale i ve školních lavicích a mimo půdu Gymnázia.
Nezáleží ani tak na kvalitě našich tanečních schopností, důležité je užít si tanec jako symbiózu radosti z rytmického pohybu, sdíleného nadšení pro společné zážitky a uvolnění napětí, které s sebou pohyb nese. A to se nám vrchovatě povedlo!
Klára Červinková, VI.
S prvními krůčky zahajovací polonézy jsme odstartovali poslední hodiny našeho tanečního maratonu. Nervozitu a obavy jsme postupně odhodili na parketu, abychom je nahradili pozitivnějšími pocity – bezprostředností a noblesou, které nám vydržely až do posledních tónů zahajovacího ceremoniálu.
Věrná a vítaná přízeň našich rodinných blízkých, kamarádů, známých nám vytvořila tolik potřebný doping, abychom zdárně vyplavili nashromážděný taneční adrenalin. Velké díky za účast a hlasitou podporu míří ke stolu našeho pedagogického sboru v zastoupení třídní profesorky Štefkové, třídního profesora Zelinky, paní profesorky Lokajové, Stránské, Milfortové a Vintrové. Věřím, že jsme jim poskytli skvělý zdroj zábavy, pobavení a odreagování. Na tanečním parketu jsme díky nim a našim rodinám neosiřeli a užili jsme si dosyta všech osvojených tanečních stylů, tvrdě a pracně vydřených při sériích nácviků. Že nejsme taneční „kopyta“, jsme dokázali především sami sobě.
Finálová tečka v podobě souboje vybraných tanečních párů, jejichž bodovým hodnocením byli pověřeni hostující profesorky a profesoři, vyprodukovala vítěznou dvojici Kateřinu Seluckou a Petra Santlera. Druhé místo vybojovali Aneta Kupková a Patrik Plavina. Třetí příčku si vytancovali Nikola Kupkova a Karel Mlčoušek.
Myslím, že tento večer jsme byli korunováni za vítěze všichni beze zbytku. Při nácvikových trénincích a závěrečných prodloužených nebyla nouze o okamžiky, kdy jsme zápasili sami se sebou, chybné taneční kroky retušovali úsměvem a nesmělým slůvkem „promiň“, vydali jsme ze sebe tunu energie a statečně zatínali zuby, když se nám nedařilo chytit rytmus. Vyhráli jsme všichni, už jenom svou účastí, zapálením a nadšením pro společně sdílenou věc. Přiučili jsme se principům většího respektu a vzájemné tolerance nejen na parketu, ale i ve školních lavicích a mimo půdu Gymnázia.
Nezáleží ani tak na kvalitě našich tanečních schopností, důležité je užít si tanec jako symbiózu radosti z rytmického pohybu, sdíleného nadšení pro společné zážitky a uvolnění napětí, které s sebou pohyb nese. A to se nám vrchovatě povedlo!
Klára Červinková, VI.