Adaptační pobyt 1. A 2016

Tak i my jsme se, coby žáci prvního ročníku Gymnázia v Bučovicích, spolu s naší třídní profesorkou paní Goliášovou a s paní profesorkou Lokajovou, vydali na adaptační kurz do Haluzické hájenky. Byli jsme plni očekávání, vzrušení a nervozity. Nedovedli jsme si totiž představit, že bychom měli strávit noc na samotě s partou 26 lidí, které v podstatě neznáme. Přesto jsme se 6. září sešli ve vlaku v hojném počtu. Cesta vlakem a následný pochod k hájence proběhl rychle. Po rozdělení pokojů a vyčerpávajícím povlékání postelí jsme se všichni sešli u ohniště, kde jsme se zajímavým způsobem o sobě něco dozvěděli. Největší výzva toho dne pro nás byla ,,ulička důvěry‘‘, při které kluci měli chytat holky, které pozadu padaly do jejich náručí. Po skvělém obědě, který se skládal z rajské omáčky, jsme hráli hry, které jsme si měli individuálně připravit.

Poté následovala zábavná soutěž, při které jsme luštili zakódovanou zprávu a hledali indicie, které nás dovedly ke konečnému heslu. Ještě před večeří jsme se zabavili tím, že jsme se naučili tancovat country tance. I když to některým (například mě) nešlo, byla to zábava a něco jsme se přiučili. Po opékání špekáčků nás čekala stezka odvahy. Pro některé to byla procházka růžovým sadem, pro jiné ale (obzvláště pro holky) noční můra. Proto se -i přes výslovný zákaz kantorů- vytvářely na temné lesní cestičce skupinky. Díky tomu, že nikoho nesežral vlk ani nevyděsilo strašidlo, jsme považovali stezku odvahy za úspěšně splněnou. Druhý den nás čekala volba třídní samosprávy. I když jsme některé museli přemlouvat, aby tuto funkci přijali, myslím, že jsme zvolili důvěryhodné a spolehlivé lidi. A po obědě už byl čas odjezdu. Tímto bych tedy chtěla poděkovat oběma paním profesorkám, že s námi byly ochotné jet, a hlavně mým spolužákům, se kterými byla legrace a se kterými budeme určitě celé ty čtyři roky tvořit super partu.

Anna Jeřábková, 1. A