Pálava 1. A 2016
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 27. 04. 2016
V pondělí 18. 4. jsme se všichni (až na pár výjimek) sešli před devátou ráno na vlakovém nádraží v Bučovicích. Někteří unavení, někteří nachlazení, ale všichni natěšení. Přijel vlak, kterým jsme se přemístili do Brna. Ve vlaku byla zábava, ale to všichni známe, když se cestuje někam se třídou. V Brně jsme přestoupili na vlak do Šakvic. Po cestě začalo trošku pršet, ale naštěstí to netrvalo dlouho. Ze Šakvic jsme se svezli autobusem do Dolních Věstonic, kde jsme se ubytovali v místní základní škole. Už tam na nás čekal oběd, který nás posílil před výletem. Čekal nás Dívčí hrad. Ze začátku to šlo celkem dobře, ale pak jsme došli ke kopci, který vedl k hradu. Bylo po dešti, a tak nám to trochu klouzalo. Každopádně jsme to zvládli. Pan profesor Zelinka a paní profesorka Milfortová nám cestou ukazovali různé rostliny a s jejich pomocí jsme si vyplňovali pracovní listy. Po (pro některé) namáhavé cestě jsme dosáhli vrcholu, na kterém se tyčil hrad.
Pak už následovala cesta do „nedaleké“ Klentnice, kde nám přišla k chuti dobrá káva a různé zákusky. Cesta zpátky trvala trochu déle, pan profesor Zelinka zvolil zapeklitou cestu, takže jsme dorazili na ubytovnu až ve 20 hodin. Katka Kalendová zorganizovala objednávku pizzy. Večer jsme hráli Bang a povídali jsme si dlouho do noci (rána). Druhý den nás zaskočilo brzké vstávání a útěk na autobus do Perné. Hned po ránu nás čekal výstup na fotbalové hřiště v Klentnici, kde jsme si odložili věci a ti z nás, co chtěli, vyšli ještě kousek na Sirotčí hrad. Výhled byl dechberoucí. Pak se naše kroky ubraly směrem na Mikulov „cestou z kopce“, jak nám celou dobu tvrdil profesor Zelinka. Čekala nás návštěva jeskyní Na Turoldu. Tam jsme se rozdělili na 2 skupiny. Dostali jsme skvělého průvodce, který uměl oživit výklad. Celá skupina se báječně bavila. Po prohlídce jeskyní jsme se sešli zase všichni spolu a vydali jsme se přes město na mikulovské nádraží, odkud nám jel vlak (nakonec náhradní autobusová doprava) do Břeclavi a pak vlak do Brna, kde jsme už jen přestoupili na vlak do Bučovic. Všichni v pořádku a s úžasnými zážitky jsme jeli domů.
Byl to podle mě skvělý výlet, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.
Soňa Havlíčková, 1. A
Pak už následovala cesta do „nedaleké“ Klentnice, kde nám přišla k chuti dobrá káva a různé zákusky. Cesta zpátky trvala trochu déle, pan profesor Zelinka zvolil zapeklitou cestu, takže jsme dorazili na ubytovnu až ve 20 hodin. Katka Kalendová zorganizovala objednávku pizzy. Večer jsme hráli Bang a povídali jsme si dlouho do noci (rána). Druhý den nás zaskočilo brzké vstávání a útěk na autobus do Perné. Hned po ránu nás čekal výstup na fotbalové hřiště v Klentnici, kde jsme si odložili věci a ti z nás, co chtěli, vyšli ještě kousek na Sirotčí hrad. Výhled byl dechberoucí. Pak se naše kroky ubraly směrem na Mikulov „cestou z kopce“, jak nám celou dobu tvrdil profesor Zelinka. Čekala nás návštěva jeskyní Na Turoldu. Tam jsme se rozdělili na 2 skupiny. Dostali jsme skvělého průvodce, který uměl oživit výklad. Celá skupina se báječně bavila. Po prohlídce jeskyní jsme se sešli zase všichni spolu a vydali jsme se přes město na mikulovské nádraží, odkud nám jel vlak (nakonec náhradní autobusová doprava) do Břeclavi a pak vlak do Brna, kde jsme už jen přestoupili na vlak do Bučovic. Všichni v pořádku a s úžasnými zážitky jsme jeli domů.
Byl to podle mě skvělý výlet, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.
Soňa Havlíčková, 1. A