Cíl je Pálava
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 25. 04. 2016Když se řekne Pálava, vybaví se nejednomu z nás titulní píseň od skupiny Chinasky s názvem Víno ze seriálu Vinaři, jinému rozmanitá krajina bohatá na úrodné vinné svahy zalité sluncem a někomu možná jihomoravský folklór. Abychom si rozšířili obzory, prohloubili vědomostní znalosti a „ošahali“, přesněji řečeno „prošlapali“ pálavský region, vyrazili jsme - třída kvintánů pod pedagogickým dohledem třídní profesorky Štefkové a profesora Stavělíka na přírodovědnou poznávací exkurzi za krásami Jižní Moravy.
Ve středu 20.dubna nás vlak v kombinaci s autobusem dopravil do Dolních Věstonic, kde jsme ve zdejší ZŠ zakotvili na oběd a ubytovali se. Snad až příliš vstřícné slunce a čerstvý jarní vítr nám dělaly společnost po celou dobu výstupu na torzo zříceniny Dívčího hradu. Naší pozornosti neunikla rozmanitost místní flóry a pestrá fauna zdejší krajiny. Bolavé unavené nohy jsme na chvíli odložili a své peněženky důkladně provětrali v útulné, ale poněkud drahé kavárně Fara v nedaleké Klentnici. Definitivní tečkou za celým dnem udělala skvělá pizza, hudební projev profesora Stavělíka a krátký životodárný spánek.
Čtvrteční ráno začalo výstupem přes Sirotčí hrádek na Stolovou horu. Obtěžkáni batohy a zdravě znaveni jarním ovzduším a strmým svahem jsme konečně vyšplhali na vrchol kopce. Odměnou nám byl úchvatný výhled na přírodní půvaby okolní krajiny, která se celá koupala ve sluneční lázni. Znaveni chůzí v kopcovitém terénu a s adrenalinem v krvi jsme sestoupili do jeskynního komplexu Na Turoldu, abychom se pozdravili s netopýry, pokochali křehkou krásou vápencových útvarů a nasáli atmosféru podzemního světa. Jednotlivé jeskynní sály nám převyprávěly svůj příběh.
Před námi zbývalo už jen rozloučení s Pálavou a cesta zpět z Mikulova do Brna a domů. Celou exkurzi jsme absolvovali doslova v poklusu, takže komfort v luxusním vlaku, byl pro nás relaxačním zážitkem stejně jako odtajněný hudební talent profesora Stavělíka a za všech okolností pozitivně naladěná třídní profesorka Štefková. Takže naposledy tu našu: „… mám jediný cíl a přede mnou je Pálava... My máme rádi víno…“
Klára Červinková, kvinta
Ve středu 20.dubna nás vlak v kombinaci s autobusem dopravil do Dolních Věstonic, kde jsme ve zdejší ZŠ zakotvili na oběd a ubytovali se. Snad až příliš vstřícné slunce a čerstvý jarní vítr nám dělaly společnost po celou dobu výstupu na torzo zříceniny Dívčího hradu. Naší pozornosti neunikla rozmanitost místní flóry a pestrá fauna zdejší krajiny. Bolavé unavené nohy jsme na chvíli odložili a své peněženky důkladně provětrali v útulné, ale poněkud drahé kavárně Fara v nedaleké Klentnici. Definitivní tečkou za celým dnem udělala skvělá pizza, hudební projev profesora Stavělíka a krátký životodárný spánek.
Čtvrteční ráno začalo výstupem přes Sirotčí hrádek na Stolovou horu. Obtěžkáni batohy a zdravě znaveni jarním ovzduším a strmým svahem jsme konečně vyšplhali na vrchol kopce. Odměnou nám byl úchvatný výhled na přírodní půvaby okolní krajiny, která se celá koupala ve sluneční lázni. Znaveni chůzí v kopcovitém terénu a s adrenalinem v krvi jsme sestoupili do jeskynního komplexu Na Turoldu, abychom se pozdravili s netopýry, pokochali křehkou krásou vápencových útvarů a nasáli atmosféru podzemního světa. Jednotlivé jeskynní sály nám převyprávěly svůj příběh.
Před námi zbývalo už jen rozloučení s Pálavou a cesta zpět z Mikulova do Brna a domů. Celou exkurzi jsme absolvovali doslova v poklusu, takže komfort v luxusním vlaku, byl pro nás relaxačním zážitkem stejně jako odtajněný hudební talent profesora Stavělíka a za všech okolností pozitivně naladěná třídní profesorka Štefková. Takže naposledy tu našu: „… mám jediný cíl a přede mnou je Pálava... My máme rádi víno…“
Klára Červinková, kvinta