Rozhovor s držitelkou ceny Jana Hona

Studentka kvinty Barbora Zourková získala Cenu Jana Hona, kterou uděluje nadace Tři brány. Barbora je dobrovolnicí ve Sdružení Piafa ve Vyškově, kde již mnoho let nezištně pomáhá v provozu hiporehabilitace. I přes svůj nízký věk je vzorem mnoha dětí z jezdeckého kroužku, se kterými tráví téměř každé volné odpoledne i víkendy. Pravidelně pomáhá v dalších volnočasových aktivitách sdružení, příměstských táborech, při dnech otevřených dveří. Poslední tři roky během letních prázdnin se sdružením odjíždí na rekondiční pobyt pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením, kde se aktivně podílí také na programu pro děti.

Ahoj Báro, čtenáře by mohlo zajímat, jak ses dostala ke sdružení Piafa v tak nízkém věku? Kdo tě k tomu přivedl?
Tím, že moje maminka pracuje ve sdružení Piafa, tak mi bylo umožněno účastnit se jezdeckých výcviků. Myslím, že to bylo okolo mých 9let. Postupně jsem se zlepšovala a začala jsem se připravovat na hobby závody. Pomáhala jsem s dětmi ve stáji, pracovala okolo koní (místování boxů, čištění koní, …), poté jsem začala pomáhat při hiporehabilitaci. V roce 2011 jsem úspěšně složila zkoušku základního výcviku jezdce a získala tak jezdeckou licenci. Nyní reprezentuji Jezdecký oddíl PIAFY na drezúrních závodech s vlastním koněm Fenixem a pomáhám jiným dětem, kterým můžu být příkladem, protože mi není lhostejné okolí.

Co konkrétně zde vykonáváš? Čím dalším se sdružení Piafa zabývá?
Nyní v Piafě pomáhám při jezdeckých výcvicích, na různých příměstských táborech, dnech otevřených dveří, při vzdělávání dětí v oblasti jezdectví, v rámci letních rekondičních pobytů apod.
Sdružení Piafa ve Vyškově pomáhá zdravotně postiženým či sociálně znevýhodněným osobám při zkvalitňování jejich života a začleňování do společnosti. Toto poslání naplňuje prostřednictvím činností (např. hiporehabilitace, canisterapie, fyzioterapie...) a poskytovaných sociálních služeb. Dále se věnuje dětem v rámci volnočasových aktivit.

Co tě zaujalo na výpomoci s letními tábory?
U koní trávím většinu svého volného času. Práce s dětmi a zvířaty mě baví, tudíž mohu tyto vlastnosti využít a zároveň tak pomoci i znevýhodněným osobám.

Podporuje tě tvé okolí (rodina, přátelé) v těchto činnostech?
Ano, všichni okolo mě podporují. Jsem za to velmi vděčná, protože někdo takové štěstí nemá. Mohu se stále rozvíjet a tak nadále pomáhat.

Jaké jsou tvé další koníčky?
I když mi už moc dalšího času nezbývá, protože musím stíhat i školu, tak si vždy nějaký čas najdu a jdu si např. zaběhat nebo cvičím. Jelikož máme doma také chovatelskou stanici zlatých retrievrů, pomáhám i s jejich předváděním na výstavách psů, výcvikem a výchovou a také s odchovem štěňat - času opravdu velmi málo. Ráda si přečtu knihu o koních a prohlubuji svoje znalosti z oblasti jezdectví.

Překvapilo tě, že jsi získala cenu Jana Hona?
Opravdu jsem byla překvapená, protože jsem byla nejmladší z nominovaných na tuto cenu.

Máš v plánu zabývat se podobnou pomocí i v budoucnu? Už víš, na kterou vysokou školu bys chtěla jít?
Určitě, tato činnost mě naplňuje. Nedokážu si představit, že bych již nepomáhala druhým.
Zatím nejsem zcela rozhodnuta, ale uvažuji o studiu na Mendlově univerzitě, obor zootechnik a následně chov koní.

Děkuji za rozhovor.