Adaptační pobyt v Haluzicích 2014
Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 16. 09. 2014 Jako každý rok , jsme se i my, žáci prvního ročníku, vydali 4. září na adaptační kurz.
Během dvou dnů se mají studenti mezi sebou poznat, seznámit , zapamatovat si jména a navázat přátelství. Dvojice studentů si navíc připravily společenské či sportovní hry.
Cesta za slunečného počasí vlakem do Jestřabic a odtud pěšky na Haluzickou hájenku proběhla svižně. Krátký odpočinek po tak náročné cestě nám dodal síly a pak už se začalo něco dít. Po občerstvení na malém nádvoří hájenky se strhla bitva o povlečení s medvídky (a to i přesto, že někteří z nás neměli potřebu si vůbec postel povléci).
Po několika kontaktních a seznamovacích hrách pod vedením profesorů se předvedli sami studenti. Nejprve jsme hráli hry v lese a po ní následovaly další.
Po výborném obědě se na travnatém hřišti odehrál nejen fotbalový zápas, ale i pár pěkných výměn ve volejbale. Před večeří naše třídní profesorka všechny překvapila, když přinesla rádio a prohlásila, že se budeme učit tancovat country. S tímto druhem pohybu se mnozí z nás ještě nesetkali, avšak tanečníci jsme byli výborní. I nová aktivita- „ cupsong“ – byla pro mnohé neznámou.
Po večeři následoval táborák, opékání špekáčků, zpívání táborových písní a stezka odvahy, kterou všichni prošli – někteří se „ ztrátou květinky“, nebotˇ se hlučně družili i cestou v lese a svítili si mobily.
Ke konci našeho pobytu jsme ještě popřáli dvěma oslavencům, kteří v tomto týdnu slavili narozeniny. Jak jinak – mokrou cestou do bazénu.
Volba třídní samosprávy byla vyvrcholením pobytu. Sbalili jsme si své věci a jeli zpět k svým domovům.
Závěrem bych chtěl poděkovat profesorům, kteří umožnili naší třídě vydat se na tento adaptační kurz, a doufám, že si ho všichni skvěle užili jako já.
Vojtěch Laštůvka
Během dvou dnů se mají studenti mezi sebou poznat, seznámit , zapamatovat si jména a navázat přátelství. Dvojice studentů si navíc připravily společenské či sportovní hry.
Cesta za slunečného počasí vlakem do Jestřabic a odtud pěšky na Haluzickou hájenku proběhla svižně. Krátký odpočinek po tak náročné cestě nám dodal síly a pak už se začalo něco dít. Po občerstvení na malém nádvoří hájenky se strhla bitva o povlečení s medvídky (a to i přesto, že někteří z nás neměli potřebu si vůbec postel povléci).
Po několika kontaktních a seznamovacích hrách pod vedením profesorů se předvedli sami studenti. Nejprve jsme hráli hry v lese a po ní následovaly další.
Po výborném obědě se na travnatém hřišti odehrál nejen fotbalový zápas, ale i pár pěkných výměn ve volejbale. Před večeří naše třídní profesorka všechny překvapila, když přinesla rádio a prohlásila, že se budeme učit tancovat country. S tímto druhem pohybu se mnozí z nás ještě nesetkali, avšak tanečníci jsme byli výborní. I nová aktivita- „ cupsong“ – byla pro mnohé neznámou.
Po večeři následoval táborák, opékání špekáčků, zpívání táborových písní a stezka odvahy, kterou všichni prošli – někteří se „ ztrátou květinky“, nebotˇ se hlučně družili i cestou v lese a svítili si mobily.
Ke konci našeho pobytu jsme ještě popřáli dvěma oslavencům, kteří v tomto týdnu slavili narozeniny. Jak jinak – mokrou cestou do bazénu.
Volba třídní samosprávy byla vyvrcholením pobytu. Sbalili jsme si své věci a jeli zpět k svým domovům.
Závěrem bych chtěl poděkovat profesorům, kteří umožnili naší třídě vydat se na tento adaptační kurz, a doufám, že si ho všichni skvěle užili jako já.
Vojtěch Laštůvka