Texty z jednoslabičných slov, IV. inspirována známou Werichovou pohádkou

Děd a med
Žil byl sám děd. A ten děd šel na trh pro med. Trh však chtěl med dát dráž, než děd měl. A tak se děd zved a šel pryč. Jak teď, by to zvlád a med měl? Že by les měl med? Děd zhléd les a hned tam šel. Zhléd strom, jenž med měl, však s ním i dost včel. A tak i teď děd pryč šel. „Fuj,“ děl děd, když pil čaj a šel spát.
Hana Pokorná, IV.

Jan a Ann
Byl fajn den. Jan šel tam, do luk. Šla s ním Ann. Šli tam dnes a stál tam pes. „To je den!“ děl Jan.
„Je to tak,“ dí Ann. Pak šli pryč. Jan měl dost hlad. „Dal bych si chléb!“ řek. „Já též,“ dí Ann. Na chléb by šel dát med. „Jdem tam, je tam úl!“ „Kde?“ „Zde!“ „Mňam, mňam!“
Anna Gulová, IV.

Na lup
Šel muž, bral luk či kuš,
snad měl i nůž, ten muž.
Byl les a tam strom i keř,
A pak už ten muž bral lup.
Vzal si, co chtěl,
pro ně to měl,
Vše dal a pak šel dál.
David Levíček IV.


Glum
Jel pán. Šel kluk, šel za ním. Kam šel? Co já vím. Už tam byl, když pes vyl na dvé lun, tam, kde je tůň. On tam zřel dům a žil tam Glum.
Sed Glum si na zem, řka: „Hej, ty, pojď sem!Já pár ryb jsem nes, pro ně až v proud jsem si vlez. Já teď tě zvu k nám, vždyť jsem tu furt sám!“
Anna Filípková ,IV.

Myš, pes, pán
Za myš leh pes
myš dráp sek, pes štěk.
Na to řek děd
že se moc lek,
pán buch na myš,
pes štěk, já bič,
myš pryč, pes fuk,
pán klid, i kluk.
Daniela Krátká, IV.

Klíč
Já jsem včír šel ve tmě sám. Já se lek, když klíč včír byl ta tam. Já šel jsem už, když zřím, že můj klíč má fuj muž. On dvě noh bos má i šat vlhk byl a můj klíč moc chtěl. Já mu řek: „Dej mi ho!“ On:“No, a co za to?“ Tak já jsem mu dal krm, nov šat i keš troch. On dal mi zpět můj klíč a já šel rád dom, kde jsem si řek, že jsem good čin dal.
Vojta Koudelka IV.

Bio jed
Žil byl pán, pán rád jed bio. Bio však je zlo, to pán čul. A čas se mu zkrať. Když to na něj jde, zkrot a řek: „Můj břich...“ Pak spad. Když se zved, byl už mrtv. Bio, co jed, byl jen jed. Chcíp mlád.
B. M. Tihelka

Muž, pes, kůň, had a hoch / trocha surrealismu.../
Šel pes přes ves za mez. Kol jel vůz, na něm muž. Muž měl hlad. Šel jíst a pít, srk srk a ham ham. Jeh oř pil z vod řek. Oř zved krk. Vtom muž, jenž měl hlad, pryč šel. Pil moc vín a piv. Oka mžik a muž, jenž moc pil, je půl živ. A teď bum a spad mu dům. Muž spad na zem. Kůň měl smích. Pes štěk: „Vem nůž, mám hlad!“ Kůň ržál: „ O.K. Na čem ho chceš píct?“ Pes dí: „Já bych ho sněd tak, jak je. Snad sůl a kmín a pepř.“ Šel kol hoch a řek: „Co to je?“ Kůň řek: „Jím, ne?“Hoch se div oka mžik. Kol šel had a syk.
Hana Doležalová, Karolína Vaněčková