Praha ještě jednou aneb "Už můžeme dospět"

     Za těch skoro osm let, co navštěvujeme (někdo více, někdo méně často) budovu našeho gymnázia, jsme samozřejmě postřehli neustálé tlaky učitelů, abychom získali určité znalosti, vědomosti, vzdělání. Nedalo se jim často nepodlehnout.
Dlouho se nám dařilo unikat alespoň důkadnému poznání matičky Prahy, stověžaté matky měst. Nicméně ani tomu jsme neunikli. A tak jsme, za doprovodu profesorek Lokajové a Handrlové, vyrazili hned druhý školní den objevovat poslední zbytky toho, co nám chybělo ke způsobilosti dospět.

 Schválně posuďte, kolik jsme se toho naučili a co všechno jsme zjistili:

• Jako první jsme si potvrdili fakt, že po dálnici nemusíte jet vždy rychleji než na okresce, protože D1 byla opět ucpaná.

• I uprostřed města můžete mít ostrov.

• Mimina můžou být větší, než dospělý člověk.

• V metru si lístky na MHD už neoznačíte, stejně tak ani na zastávce Vyšehradská.

• Jarmulka se u kluků asi jako módní klobouček neujme.

• Karlův most není Karlův, vlastní ho magistrát.

• I profesoři mají srdce a jsou ochotni (občas a po lehkém nátlaku) vypustit bod programu.

• V Praze vážně potkáte nebo uvidíte spoustu lidí „z televize“.

• Zlatá ulička vůbec není zlatá.

• I panenka – PRAŽSKÉ JEZULÁTKO - může mít víc šatů než největší Barbie ve třídě.

• Petřín má sice výtah, ale už ho někdo použil ? (Nechápu.)

• Tančící dům se nehýbe.

• Silnice u Vyšehradu ještě nebyla, když Horymír uháněl k Neumětelům.

• I původně - snad přes hodinu trvající výklad o Betlémské kapli - se dá zkrátit na 15 minut.

• Heslo „bez práce nejsou koláče“ v Poslanecké sněmovně neplatí.

• A taky víme, že McDonald je opravdu všude.

A to není zdaleka vše o 35 zastaveních u památek, zajímavostí či postřehů z Prahy. Věřím, že jsem vám dala spoustu námětů, které můžete v příštích letech v Praze prozkoumat. Stojí to za to. V Praze je sice draze, ale vážně docela blaze.

P.S.: Pro konkrétnější vysvětlení jednotlivých bodů kontaktujte účastníky zájezdu z oktávy.

Za netradiční zpracování zprávy ze třídenní exkurze do Prahy děkujeme Anně Hrubé.