Výlet V. 2012

     F O T O G A L E R I E

6.6 2012 se v 8:00 podezřele začínalo plnit autobusové nádraží v Bučovicích. Scházeli jsme se totiž my, třída kvinta, abychom se mohli vydat na náš dvoudenní výlet do Kopřivnice a Štramberka společně s paní profesorkou Nedělovou a s naší třídní paní profesorkou Dvořákovou. Přepravili jsme se do Vyškova, ze kterého už jsme pak jeli vlakem do Studénky a ze Studénky do Kopřivnice. Cesta byla sice dlouhá, ale my byli stále plni sil.
První zastávkou naší cesty bylo muzeum v Kopřivnici. Výstava starých aut pro nás byla pěkným zážitkem a paní profesorka nám to dokázala krásně spojit s matematickou úlohou na aritmetický průměr. Po návštěvě muzea už jsme se spoléhali jen na vědomosti a orientační schopnost našich spolužáků, kterým patří dík za to, že jsme všude zdárně trefili a že jsme se vůbec vrátili zpět.. Pod jejich vedením jsme se vydali směrem ke Štramberku, ale vzali jsme to ještě přes rozhlednu Bílou horu, takže se z toho stala celkem slušná procházka.

K večeru jsme dorazili do našeho ubytovacího střediska. Tam ne, že bychom odpočívali, my jsme dokonce ještě potřebovali vybít energii a proto jsme celý večer hráli v hojném počtu (i s paní profesorkou třídní) volejbal. Nočním zábavou se nám stala kytara, zpěvníky a naše vlastní hlasivky. A potom už jen okoupat, vyčistit zuby a spinkat.
Ve čtvrtek po vydatně deštivé noci nás čekala cesta zpět na náměstí do Štramberka. Sluníčko svítilo a my jsme absolvovali program, ke kterému patřilo terárium s hady, ještěrkami, pavouky a mnoho dalšího. Někteří odvážní si mohli dát krajtu kolem krku či nechat běhat po sobě sklípkana. Po tomto adrenalinovém zážitku, kde někteří překonávali své fobie, následovalo pečení štramberských uší a později jejich konzumace, návštěva keramické dílny a výprava do jeskyně Šipka. Potom už na nás čekal jen zlatý hřeb našeho výletu, na který jsme se těšili snad nejvíce a to – čtyřkolky. Většina z nás si jízdu ještě nevyzkoušela, proto někteří skončili v kopřivách, některým to šlo samo a někteří asi nebudou motorové typy vůbec, neboť skončili i o kousek dál v mezi. Každopádně všichni jsme to ve zdraví přežili a mohli jsme se vracet zpět k domovům.
Domů jsme přijeli unavení, vyčerpaní, špinaví, krásně opálení, ale hlavně plni zážitků. Tímto bychom chtěli poděkovat našemu již zmíněnému pedagogickému doprovodu, se kterým jsme si to pěkně užili a doufáme, že oni s námi též. Jednoduše to byl prostě "parádní" výlet.

Jana Mlčoušková