Sportovní kurz třetích ročníků

    aneb jak jsme objevovali krásy jižních Čech.
Tradiční základna našich kurzů při jezu Krkavec nedaleko Veselí nad Lužnicí nás přivítala deštěm. Postupně začalo vykukovat sluníčko, další dny nezapršelo a nastala letní idyla, která lákala k lenošení u vody.
Možná proto byl první den pro mnohé účastníky překvapením - hodně sportu! Trochu rozkoukání, poučení a ihned na vodu na vodácký instruktážní výcvik a vyjížďka do okolí. Na první den možná příliš mnoho kilometrů…
Druhý den první vodácký křest – řeka Nežárka se svými meandry, jezy a kamenitými hrázemi. Některé posádky okusily chlad vody – jak říkají zadáci: „vždy vinou háčka“- a zápasily s kánoí plnou vody. Slunce pálilo, komáři kousali, zadečky bolely od tvrdých sedaček v lodi. Večer se natírala spálená ramena a boláky od všelijaké havěti.
Druhý den nastala módní přehlídka – cyklistické dresy svítily všemi barvami, vzory a novotou. Přilby sluší všem a hlavně dívky si pochvalovaly nový tvar účesu po sundání přilby. Cíl – Třeboň se zastávkou a svačinou u rybníka Rožmberk. V třeboňském pivovaru jsme si vyslechli odbornou přednášku o výrobě piva, kdy studenty zaujala především finální fáze výroby…K obědu by měla být ryba /my ochutnali úhoře…/ a poté trochu historie – Schwarzenberská hrobka je unikátem, který nadchne - anglickým parkem, stavbou i 26 rakvemi s pozůstatky slavných osob slavného rodu v kryptě.

Večer volejbal, fotbálek, košíková, freesby nebo procházka… Třetí den řeka Lužnice – na rozdíl od prvního dne klidná, pomalá a krásná…Posádky se tedy mohly kochat krásou okolí, útočit na poklidné kachničky, „soulodit“ a zazpívat si nebo zkusit „Titanic „. Den nekončí a tak je v plánu časovka jednotlivců kolem jezera. Závod byl rozmanitý nejen výsledky, ale i kuriózním blouděním některých favoritů.
Další den výlet na kolech na pohádkovou Červenou Lhotu. Zámek uprostřed jezera se líbí snad všem… Na zpáteční cestě za vedra je už poznat únava a touha po odpočinku. Ne všichni odpočívali a tak střelba nejen ze vzduchovky zaujala dívky i chlapce.
Závěrečný večer byl ve znamení tradičního táboráku s opékáním špekáčků, zpívání při kytaře, ale vloudil se i nový prvek – karaoke. Inu technika se dostala i sem. Vodácký křest a poděkování řece na mole u jezu je tradičním závěrečným rituálem s malou sladkou odměnou. Protože se tento den stal pro dvojici dívek i dnem vstupu do dospělosti – osmnácté narozeniny byly i dostatečně mokré.
Následující den – odjezd a déšť. Jižní Čechy nás deštěm vítaly, deštěm se s námi i loučily.
Bylo to super.

PS: Vy, kteří toužíte po svých vodáckých fotkách, naleznete je na školním intranetu (P:/fotky).