Poslední výprava maturantů

    Jako každé jaro se studenti 4. A a oktávy vydali, ještě před vypuknutím “maturitního šílenství“, do rakouské metropole. I přesto, že někteří strávili cestu “drcením“ ekonomických pojmů nebo stavbou buňky, cesta rychle utekla a my jsme se mohli vrhnout do víru vídeňských památek.
Naší první zastávkou na rakouské půdě byl barokní zámek Schonbrunn. Měli jsme možnost vrátit se o několik desítek až stovek let zpět a vychutnat si atmosféru významného období evropských dějin. Toto působivé místo v nás zanechalo hluboký dojem především tím, že zde pobývali nejvýznamnější představitelé rodu Habsburků. Naše prohlídka zahrnovala i zhlédnutí komnat Marie Terezie nebo pracovny Františka Josefa.



Naše cesta pokračovala na náměstí Marie Terezie, které mělo sloužit jako záchytný bod pro ty s méně vyvinutým orientačním smyslem. Určitě nesmím zapomenout na Kunsthistorisches Museum a Naturhistorisches Museum. Dále jsme pokračovali směrem k budově Parlamentu, v jehož blízkosti se nachází neorenesanční budova Burgtheater nebo sídlo rakouského prezidenta Hofburg. Kolem oběda nastala chvíle pro ty, kterým maminky usmažily řízky, neboť bez toho to prostě nejde. Za zmínku stojí i další cíl naší cesty Stephansdome.
Po rozchodu následovala návštěva Kapucínské hrobky, ve které jsme mohli strávit pár chvil s příslušníky habsburských panovníků a členů jejich rodin. Ze všech koutů na nás dýchal kus historie a myslím, že nejsem jediná, komu běhal mráz po zádech.
Na závěr exkurze jsme zastavili u domu s názvem Hundertwasserhaus, který boří všechny konvence a je velkou turistickou atrakcí.
Přestože nám počasí jako obvykle nepřálo, exkurze se vydařila, a mně nezbývá než jménem všech maturantů poděkovat panu profesorovi Zelinkovi a profesorkám Hrozové, Nedělové a Fronkové za poslední exkurzi na našem gymnáziu.
Sice za pár dnů naše středoškolská cesta končí, ale vzpomínky nám zůstanou navždy.

Žaneta Machálková, 4. A