Návštěva u soudu aneb 3.A a právní praxe

   Americké filmy ve většině z nás evokují jistou představu soudního procesu. Ovšem fakt, že tady v České republice to chodí trošku jinak, je mnohdy velmi překvapující a u většiny obecné populace málo znám. My (3.A) jsme se o tom na vlastní kůži přesvědčili dne 26. března při návštěvě okresního soudu v Brně, který se věnuje řízení ve většině občanskoprávních i v trestních věcech prvního stupně.

Když pominu stavbu celé budovy soudu, která je vskutku impozantní, velmi moderní a prostorná, téměř připomínající nákupní centrum, zarážející se zdály prohlídky našich studentů při vstupu do budovy, kdy jeden z policistů téměř obvinil našeho studenta, že má u sebe zbraň, když se mu nedařilo projít bezpečnostním rámem bez pípání (celá situace naštěstí nesla humorný nádech). Po vstupu do soudní síně se však rozhostilo ticho. Prvotní bázeň a stav, kdy každý napomínal každého za sebemenší zvuk, vystřídala mohu říct nadnesená atmosféra, při rekonstrukci dvou trestných činů,  pokusu o vloupání a krádeže. Při nich se občas dalo i docela dobře zasmát (viz první případ, kdy se lišily výpovědi policistů, kdy se jednalo o pachatele, kteří se již pyšnili 29 a 32 záznamy a kdy se pachatelé nemohli k soudu dostavit, protože v době, kdy měli čekat na tento soud, spáchali jiný trestný čin, za který byli drženi ve vazbě). U druhého procesu jsme pak pozorovali nevídaný úkaz - vynesení rozsudku. Rozsudek usvědčil pachatele vinným a odsuzoval jej na osm měsíců nepodmíněně do věznice s dozorem. Nevídaný úkaz říkám proto, protože každý ví, že soudní procesy dokáží být velice  zdlouhavé a táhnou se leckdy i roky. Útěchou našemu státečku může být fakt, že v porovnání s délkou procesů v jiných státech, jsme na tom ještě relativně dobře. A nakonec zmínka těch odlišností v našem soudnictví. Pokud by někdo čekal přísné soudce, kteří ve filmech poslouchají plamenné řeči (dlouhé monology) obhájců, opak je pravdou. Nyní z vlastní zkušenosti mohu říci, že ten, kdo nejvíce mluví, je k mému velkému překvapení právě pan soudce. Navíc nikoli přísný, řekla bych spíše lidský. Po skončení procesů jsme s ním totiž probrali spoustu našich otázek a on nám na ně velmi mile a zajímavě odpovídal. A možná i tím se pro nás tahle akce stala velmi silným a poučným zážitkem.

 

Veronika Gecová, 3.A