Náš skvělý ámosovský výlet

   F O T O G A L E R I E

Protože jsme se jako třída zasloužili o to, že paní profesorka Kostrbová získala titul Zlatý Ámos, byli jsme odměněni finančním příspěvkem na mimořádný výlet na Liberecko s možností návštěvy IQ Centra v komplexu Babylon v Liberci. Cesta z druhého konce republiky byla sice dlouhá, ale výsledek o to fantastičtější.

Prohlédli jsme si Rumcajsův Jičín, poseděli v cukrárně a vydali se na stoupání do oblasti Jizerských hor, kde jsme měli po dvě noci najít útočiště v penzionu Artur. Čekalo nás komfortní ubytování, k večeři výběr ze tří jídel /velká část osazenstva si dala nudle s mákem – jako od babičky/, a protože počasí nám nepřálo a venku bylo minimum stupňů nad nulou, rozehřála nám paní správkyně saunu, takže jsme pak nepotřebovali na pokojích ani topení. Druhý den nás čekal náročný, ale zábavný program v IQ Centru, které slouží jako praktická dílna pro ověření a vyzkoušení fyzikálních zákonů na vlastní kůži. Zjistili jsme, na jakém principu fungují zrcadla, jak se chovají světelné paprsky, jakou sílu má voda, co s námi udělá chůze po lávce, kolem níž se otáčí osvětlený válec, atd. Vyzkoušeli jsme si i pocity vozíčkářů, pro které je vozík jedinou možností přepravy. Následovala půlhodinka blbnutí v zrcadlovém bludišti, ještě štěstí, že jsme se drželi ve skupinách, někteří měli opravdu problém se vymotat. Odpoledne jsme se těšili do bazénu, ale naše nadšení ochladila pokladní, která nám oznámila, že „z hygienických důvodů“ /které jsme dodnes nepochopili/, nesmí kluci do bazénu v bermudových plavkách. Holky rozhodly, že bez kluků to nebude ono a že si najdeme jinou zábavu. Vydali jsme se na cestu k penzionu, když vtom v Janově nad Nisou paní profesorka nařídila stát a vyběhla jak střela z autobusu. Pár vteřin jsme nechápali, ale pak nám blesklo. Na svahu vlevo se nacházela bobová dráha. Adrenalin nám okamžitě stoupl, a když paní profesorka přiběhla s tím, že je otevřeno a můžeme se vozit, nadšením jsme byli bez sebe. Příjemně unaveni jsme se vrátili do penzionu, opět bohatě pojedli /dokud jsme mohli,tak nám přidávali/, večer jsme trochu poblbli a ráno se rozloučili s příjemným a ochotným personálem. V pátek jsme vyrazili ještě více na sever, ke státnímu hradu a zámku Frýdlant. Albrecht z Valdštejna si uměl opravdu vybrat! Nádhera! Procházíte objektem, který dokládá život šlechty od 13. až do 20.století.Vřele doporučujeme! Kolem poledne jsme vyrazili k domovu, čekala nás dlouhá cesta v páteční dopravní špičce, takže se není čemu divit, že se před námi objevily Bučovice až před osmou hodinou večerní. Stálo to za to a všem sponzorů vřele děkujeme.

Studenti kvinty pod vedením paní profesorky Kostrbové a Moučkové