Při příjezdu do Ostružné byl jediný sníh vidět na zasněžovaných sjezdovkách Ramzovského sedla, což po prvotním šoku ze zelených plání přineslo i naději, že se snad bude i lyžovat. Veškeré obavy se pak definitivně rozptýlily po prvním výcvikovém dnu, který třetí družstvo strávilo na mírnějším svahu sedačkové lanovky na Ramzovském sedle a ostatní provedli rozdělení do družstev v Petříkově. Protože členové třetího družstva udělali hned během prvního dne velké pokroky, na další dny se už i oni přesunuli na prudší petříkovské sjezdovky.
Jednotlivé dny pak probíhaly jako podle kopíráku – dopoledne lyžování na upraveném svahu za jasného slunečného počasí, odpoledne jízda na „vybroušených“ plochách a slunce zastíněné strmými svahy. Ještě více si sněhu začali všichni vážit po vycházce nad Ostružnou směrem k Paprsku, kde ani v polohách kolem 800 m nebyla souvislá sněhová pokrývka.
Lyžařskou část výcviku uzavřel závod ve slalomu, který potvrdil převahu ženské části kurzu nejen co do počtu, ale i do kvality. Závod mužské kategorie vyhrál časem 45,6 s Martin Löfflemann, který jako jasný favorit a jediný zástupce silnějšího (?) pohlaví z prvního družstva potvrdil papírové předpoklady před druhým Radkem Julínkem (47,5 s) a třetím Tomášem Friesem (50, 3 s). V ženské kategorii byla konkurence daleko větší a z osmnácti dívek bylo na stejné trati šest dívek rychlejších než vítěz chlapeckého závodu. Překvapivě, ale díky bezchybné jízdě zaslouženě, se vítězkou stala Romana Čajková (41,4 s) před druhou Denisou Gašperčíkovou (42,2 s) a třetí Hanou Vičarovou (42,5 s).
Chvála však rozhodně patří i těm, kteří sice nepřekonali velké množství soupeřů, ale často porazili ještě silnějšího soupeře – sami sebe. Největším úspěchem pro celé vedení kurzu od vedoucího Mgr. Stavělíka, přes instruktory PaedDr. Lokajovou, Mgr. Petrželu až po lékaře výpravy MUDr. Merlíčka tak nakonec nebyly ani výsledky závodu, ale právě získané vazby jednotlivých studentů k lyžování a zážitky, které se často budou připomínat ještě na srazech po X letech.