Baladická Haná

Autor: administrator <wadmin(at)gymbuc.cz>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 24. 10. 2007

   
Byly žně, slunko hořelo a nebe nad Hanou jako moře. Dům v hanácké vsi pod Kosířem byl plný mladých těl, vůně tvarohových vdolků se rozlévala po síni… Neznámý živý obraz bohaté roviny mne zcela podmanil a nikdy neopustil.

To píše v jednom ze svých dopisů Petr Bezruč (1867 – 1958) o prvním setkání s městečkem Kostelcem na Hané, kde pak strávil posledních dvacet let svého života.

Místní základní škola připravila pro své žáky i širokou veřejnost pásmo básní a vzpomínek na tohoto významného českého básníka, „barda slezského lidu“, génia sociální balady, u příležitosti 140. výročí jeho narození. A protože Mgr. Stránská chodila v Kostelci do školy, využili jsme „protekce“ a žáci ZŠ v Kostelci i paní Zdena Tomášková, Bezručova sekretářka, pro žáky naší tercie a kvarty toto pásmo zopakovali v pondělí 22. října. Pořad byl doplněn výstavou dokumentů z Bezručova života a tvorby.

A když už jsme vyjeli do hanáckých rovin, zastavili jsme se v malebném zámečku s úžasným parkem v Čechách pod Kosířem, abychom si připomněli tvorbu malíře Josefa Mánesa. Učivo o sociální baladě by nebylo úplné bez seznámení s osobností Jiřího Wolkera (1900 – 1924), proto jsme navštívili pamětní síň tohoto předčasně zesnulého básníka i jeho prostý hrob v Prostějově.

Epitaf, který si sám napsal v předtuše blízké smrti, si žáci zapsali jistě do paměti:

           

Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít.

Dřív než moh srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let.

 

PhDr. Emilie Kostrbová, vyučující českého jazyka