„Byly žně, slunko hořelo a nebe nad Hanou jako moře. Dům v hanácké vsi pod Kosířem byl plný mladých těl, vůně tvarohových vdolků se rozlévala po síni… Neznámý živý obraz bohaté roviny mne zcela podmanil a nikdy neopustil.“
Místní základní škola připravila pro své žáky i širokou veřejnost pásmo básní a vzpomínek na tohoto významného českého básníka, „barda slezského lidu“, génia sociální balady, u příležitosti 140. výročí jeho narození. A protože Mgr. Stránská chodila v Kostelci do školy, využili jsme „protekce“ a žáci ZŠ v Kostelci i paní Zdena Tomášková, Bezručova sekretářka, pro žáky naší tercie a kvarty toto pásmo zopakovali v pondělí 22. října. Pořad byl doplněn výstavou dokumentů z Bezručova života a tvorby.
A když už jsme vyjeli do hanáckých rovin, zastavili jsme se v malebném zámečku s úžasným parkem v Čechách pod Kosířem, abychom si připomněli tvorbu malíře Josefa Mánesa. Učivo o sociální baladě by nebylo úplné bez seznámení s osobností Jiřího Wolkera (1900 – 1924), proto jsme navštívili pamětní síň tohoto předčasně zesnulého básníka i jeho prostý hrob v Prostějově.
Epitaf, který si sám napsal v předtuše blízké smrti, si žáci zapsali jistě do paměti:
Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let.
PhDr. Emilie Kostrbová, vyučující českého jazyka